Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSbohem
12. 07. 2000
5
0
1542
Autor
Bludička
Máš mě
ve své náruči.
A přesto ti unikám.
Tak rád bys věděl kam.
Pohlaď mě ještě jednou.
Naposled.
Na rozloučenou.
Na sto let.
Nevím, kde je teď princ, ale to datum nad je pro mne jaksi dosti zakulatělé, takže jdu..... mám nápad: ožereme mě!
Na sto let...
a kouzlo zůstane...
tak mámivé a zatracené....
pohlaď mě znova...
dej vůni úst mým
a nezapomeň....
vánek ti napoví
když zabrnkáš na struny...
teď zdá se mi, že nevím...
nevím, už vůbec nic,
...však nejsem ztracený...
moc se mi to líbí,protože podobnou věc jsem zažila a několikrát, ale já už jsem si tolikrát myslela, že to bude pryč všechno, že se s někým už nikdy nesejdu, nebo nebudu chtít(hi sto let) a už tolikrát se to změnilo, vždycky jsme se potkali znovu a něco se stalo a všechno bylo zas jako dřív...jinak je to fakt skvělý moc moc se mi to líbí !*
Miroslawek
17. 07. 2000
proč je to tak smujtný, blbůstky mají bejt veselý. Z tohodle mě mrazí a já mrazí nerad.
Gdyby to nebylo tady,ale jinde,nenašel bych odvahu to komentovat. Taghle však...
Kaprovo vánoční sbohem
Máš mě
ve své náruči.
A přesto ti unikám.
Tak rád bys věděl kam.
Pohlaď mě ještě jednou.
Naposled.
Na rozloučenou.
Na stole.
Prássskkkk!