Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSpomienky
23. 10. 2003
4
0
788
Autor
mladickabasnirka
V neskorú večernú hodinu
spomienky ma prepadli
s ľahkosťou dušu pokojnú
a sladký spánok mi ukradli.
Kričím na ne, no ozvenou
sú iba moje vzlyky,
ukryté za kamennou stenou,
ďaleko od reality.
Kráčam za svetlom
chodbou celkom temnou,
život je chvíľu peklom
aj rajskou záhradou.
V tejto hustej tme
nádejou na cestu si svietim,
že my dvaja boli sme,
len dve naivné deti.
Verili sme na lásku,
na slobodné šťastie,
časom sa stala z toho beznádej,
čo všade navôkol rastie.
SarahMarieSchwarz
29. 10. 2003
Verili sme na lásku,
na slobodné šťastie,
časom sa stala z toho beznádej,
čo všade navôkol rastie.
To je o mne :,,,o( *tip*
Moc hezké-tip, asi se začnu těsit na Tvoje nová dílka ;-) Len bych Ti chtěl říci, že mě když vzpomínky kradou spánek, tak jsem (asi jako každý) nervózní, přeji si, aby už konečně vypluly z mé hlavy a nechaly mě usnout, ale i přesto jsem za ně rád (myslím teď ty špatné), protože jak se říká, všechno zlé je i pro něco dobré, ale hlavně se ze svých skutků dokážeme lépe poučit... A co se týče zážitků a vzpomínek na naše "druhá" já (i bývalých), měly bychom být rádi za to, že nám bylo poskytnuto s nimi být, dýchat stejný vzduch a milovat je celým vroucím srdcem a čekat na ně s otevřenou náručí...