Polibek

Bože.

Naše rty se setkali. Čas se zastavil, okolní svět přestal existovat.

Bylo to neskutečné.

Už když jsem ji viděl poprvé, cítil jsem cosi skoro nepopsatelného. Jako když astronom zahlédne přes oko dalekohledu malou planetku a pocítí tu touhu. Tu přitažlivost, tu mocnou sílu. Zatouží vydat se ke hvězdám a být jim blíž. Moci se jich dotknout. Vzdát se všeho, jen za malou chvilku, pro ten krátký a prchavý okamžik. Splnit si sen. Možná bláznivý, ale nádherný.

Mě se splnil. Vznesl jsem se k oblakům. A nejen k nim, mnohem výš, nad ně, ke hvězdám. Dotkl jsem se jich. A nechce se mi zpátky, chci tam kroužit. Na věky. Jen pro ten pocit.

Hlava se mi točí. V žilách mi pulzuje krev, nevnímám okolní svět, přestal existovat. V hlavě mám je jednu myšlenku. Nechci aby to skončilo.

Dotkl jsem se své hvězdy. A nejen to. Mě se dostalo té pocty a mohl jsem ji i políbit. Vychutnávám si chuť jejích rtů, jejího jazyka a nemám slov.

Je sladká. Tak sladká, že se mi její jazyk skoro rozplývá v ústech. Není to ale jako cpát se čokoládovým dortem s tlustou polevou, posypaným kily kandovaného ovoce.

Její chuť skýtá nahlédnutí do čtvrtého rozměru lidského vnímání prostoru, a otevírá brány zázračného šestého smyslu, který našeptává, že se má ústa právě nacházejí v sedmém nebi při konečném objevu osmého divu světa.

Je to chuť představující mezistupeň sladkosti čerstvě natrhaných jahod a záhadnosti vesmíru. V té vzácné chvíli jsem si uvědomil, kolik toho člověk vlastně ještě nezná a kolik věcí je třeba objevit, neboť záhadnost, kterou mohou působit byť "pouze" ústa krásné dívky, je nekonečná.

Je horší než droga.

Zažívám neskutečnou euforii, štěstí, radost. Chemik by odcitoval pár chemických vzorečků, biolog pár složitých názvů, lékař by popsal vše co mi v tuto chvíli koluje v žilách, co a jak působí na určitá centra mozku. Ale i když si dají hodně práce a popis bude hodně podrobný, nedokáží se realitě ani přiblížit.

Už vím co cítí narkoman, když si píchne svou dávku, když mu krví putuje pervitin za třista nebo heroin za patnáctset. Je to neskutečné. Nezúčastněný nedokáže pochopit co mi běží hlavou. Na co myslím.

Objímám ji, dotýkám se jejího těla, cítím tep jejího srdce, slyším její dech. Naše rty se stále dotýkají. Mám dojem že se vpíjím do jejího těla, stáváme se jedním.

Bože, na světě nemůže existovat nic krásnějšího. Objímám nejkrásnější dívku na světě, ochutnávám chuť jejích rtů a nechci aby to skončilo. Svět je nádherný.

… posloucháš mě vůbec?!?

Víš, já nevím, jak ti to mám říct, ale už tě nemiluju…

Na ten okamžik … nikdy nezapomenu.

Bože, proč netrval věčně?