Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBritíkovi
09. 11. 2003
4
0
995
Autor
Bigoss
Víme co víme
avšak proč v lůně květin zas pohoříme?
Prosím, buď věčný...
Sen žít a život dát dar neskutečný
a mládí jak obilí po senoseči
-mrtvé a zmlácené, to mi stačí.
Však ptám se proč,
proč právě Ty musíš odejít?
Proč umírá kdo je milován a potřebný?
Tvá hvězda zdá se ztrácí svůj jas,
jsi věčný, jsi náš
a my zas Tvoji;
ten, kdo v téhle hře neobstojí
nikdy nemohl mít rád.
Teď, když Tvá sláva hvězd se dotýká
a droboučký plamínek mizí ve světlech vesmíru
já věřím v život posmrtný a obracím se ve víru
že navždy budeš náš a s námi.
Bolí to, pejsku milovaný...
† 4.9.2003