Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDejte mu víc...
Autor
Tristram
Dejte mu víc...
Vítr se prohání dutými zvony, vyměnit svobodu za kus, dřívka...?
Zapomeň že jsem ti psal, kéž by ti ten dopis nedošel a zároveň jsi ho četla tisíckrát.
Já se jen dívám, jak umírá slza. Falešná maska odhodlanosti.
Zakryj si tvář a řekni mi do očí, že mě máš ráda. Zakryj si tvář, a sedni si vedle ní.
Zakryj si tvář ať je ti líp. Ty za nic nemůžeš, „ty za nic nemůžeš“, snažím se vzchopit...
Tak zvedni tu hozenou růži, místo ní mi řekni jen pár slov.
Nechci mít u sebe relikvie, nechci mít do prsou vtesaný reliéf...
Stačí mi chvíle, ve které tvoje oči, zpod dlaní, protečou slzami a řekou z nich...
Pověz mi, že je mu ulita malá, dupni na naň, a zasměj se právě tak...
Pak dívej se, klidně zakryj se dlaní, ale kochej se! Notak! A podívej se mi na ústa...
Trhlina...a pět kapek krve...
Vytržený jazyk, aby nemluvila duše, myslíš že tím zaroste tvoje rána?
Řekni si třikrát zapomeň..a už to z paměti nedostaneš.
Podívej se na mne! A řekni si třikrát zapomeň..
Podívej, kvete tu plíseň..
Podívej..
Krev.
Podívej...jsem to já, vytrysklý z vodovodních trubek..
Podívej, a ještě jednou se usměj..
Nesnaž se mě hladit, nesnaž se na mě smát..jen si tu sedni a plač.
Nesnaž se mě těšit, nesnaž se na hodnou hrát..no jen si tu sedni..
Nesnaž se..stačí? copak to nechápeš? Já chci aby ses snažila!
Tak se nesnaž..já se jdu smíchat s pár kapkami krve..
Slyšíš? Prolej mnou žal. Slyšíš? Stačí málo.
Tak si to poslechni, šumí jako vítr.
Neslyšíš? To je dobře, už odletěl.
Vrať se..
a
Běž!
Šest perutí vražených do zad.