Písmák Černobílé umění
Smyčec se schoval v struny houslí
s osnovou prázdnil dlouhý rok
nechť tónům je určen hluchý rov
a noty jim smutný pochod hrají
Socha v parku
Obrůstám břečtanem
Zhmotnělá zšedi kolem
Netoužím po městských stokách
Jen občas
Jedno podzimní ráno
Svítá v ranních přímrazcích
nad horizontem skládá němý dým
epitaf
dnešní noci
Vrátila jsem se
Zaháčknutá o okenice prašných domů
osvícená bělmem lateren
spojená změtí slepých ulic
zmatená přepsanými adresami
Podzimní nálady
Za oknem plakal déšt´
tříštil se o šíje pouličních luceren
skomíral v jezírkách z asfaltu.
Vrabec se nechal svést
Rozpolcená
Zpívá dívka hlasem zastřeným
Zhlasivek se dere stín
Slova bolí moje uši
Tma, jen tep mi v spáncích buší
Čtyřlístek kamarádství
Ač Tvé oči často zvlhnou
posolenou mlhou hvězd
nemáš právo postavit si
kol své mladé duše tvrz.
Čekání na zázrak
Stojí na pláži
Sleduje tu scenérii
Měsíc dál promlouvá
Skrz noční drapérii
Zpovídej se
Zpovídej se hvězdám
Jež rty hýbat nemohou
Uplakaný monolog
Skropí duši ubohou
Hrstička kvítí
Proklouzlo hrdlem přesýpaček
Poslední zrnko života
Vesnicí plyne umíráček
Rakev je věnci pokryta
Hadrový panáček
Od dětství si se mnou hrál
Nikdy slovem nekáral
S úkoly mi pomáhal
Můj hadrový kamarád