Písmák hodina biologie
HODINA BIOLOGIE
Nuda, nuda… nekonečná nuda. Genetika. Co to je. Nezájem.
Proč?
Pár sotva škole odrostlejch dětí
sčervenými vlasy.
Vruce injekční stříkačku,
vočích touhu a hlad.
fatamorgana
Fatamorgana
Světlo, hořící louče prorážejí tmu.
“Čarodějnice, upalte ji. ”
Hranice, kouř oheň, křik.
Studentovo trápení
Studentovo trápení
Ráno všalině student sedí,
svíčky těžkými do sešitu hledí.
Temné kruhy pod očima po probdělé noci.
odloučení
Bylo čtvrt na šest. Obloha byla blankytně modrá, bez mráčku a Slunce přívětivě shlíželo na zem. Rtuť teploměru se stále držela na hranici dvaceti stupňů, avšak už jen stěží a zposledních sil. Studený vítr, líně se ploužící městem jako starý toulavý pes, našeptával, že podzim už nedočkavě buší na dveře.
O Ježibabě
O JEŽIBABĚ
Vjednom vysokánském paneláku na sídlišti plném smogu, kouře a odpadků žila ježibaba. A byla vám to ježibaba, jak se sluší a patří: dlouhatánský nos sbradavicí, rozcuchané vlasy, roztrhané šaty a kocour na rameni. Možná jen ten hrb neměla, ale to se ji později, jak brzy zjistíte, náramně hodilo. Nebyla ani mladá, ani stará, asi dvě stě let ji bylo, a to je na ježibabu tak akorát.