Písmák Nic si nevyčítám
Najednou zazvonila vzpomínkazapomněla jsem se podívat kukátkemjaká vlastně je a ze kdy se vrátilapustila jsem ji dál bez rozmyslu . a tady je . Byl to ten den, kdy jsi minad dvojkou šedé Rulandyřekl s divným pohledemže to byla jenom "sranda"že můžeme být přáteléže jsi mi nechtěl ublížit kecy . Zavolala jsem té s inciály MGjá naivka hloupájediná jsem nevědělaže už spolu dávno spítezatímco já čekala každý denna náznak úsměvu a zájmuI po třech letech si připadámjako zahanbený idiotchtěla jsem se pomstíttak moc až jsem si rozkousla reta vytrhla chomáč vlasůale necítila jsem bolest a krevPodívej se teď na sebepane publikovaný spisovateliopojen stránkami knih a časopisůna kterých se leskne tvoje jménostránky o kterých mi posíláš echoabych si vyčítala, že nejsi se mnouZoufale zbabělé gesto.
Přijde v zimě zase můza?
Čekám na svou můzuTěch pár měsíců v rocePaní se špinavými šatyCo říká se jí ZimaZa světla a slunce je němáPřijíždí poslední tramvajíMění se, tají i odhalujeVáží slova, někdy dlouho mlčíJejí slova a moje takéNemám diktafonMám jen špatnou paměťA je mi jí někdy lítoChodí kvůli mně znovu Protože zapomínámTo důležité z jejího životaCo mělo zůstat zapsánoPasáže o dotecích rtůSloky o páře na oknechVerše o plachých pohledechZná to každý a přece jinakKdyž dny se prodlužujíZase mi mizí, rozplyne seUklidím tedy tužku, papíryUvařím si čaj a počkámNěkdy se bojím, že na ní budu čekat zbytečně - nikdy mi přeci neslíbila, že zase přijde.
Funus na druhou
Je osm minut po dvanácté
večer, samosebou
kdo by psal poezii po obědě
Klepu se zimou
Otrávil jsi moji kávu
Hrála jsem ve snu šachy
na všech černých polích
byla Tvoje tvář
strašně ses smál.
Co když nemám nic?
Chtěla jsem jen
někoho
kdo by mě znal
Jakou mám ráda kávu
Neměla jsem Tě poznat
Znám Tě víc
než by sis přál
vím proč mlčíš
a kdy se směješ
Ty čtyři měsíce
Poslední čtyři měsíce
mě srazily
pošlapaly a odešly
tiše zabouchly dveře
Hrana zvoní potichu
Asi jsem to věděla
ale střípek nejistoty
odrážel něco jako naději
že je to všechno jinak
Klauni na Národní Třídě
Občas mívám
takový divný pocit
chodím ulicí . otáčím se
koukám do výloh
Interlude
Je to krásná noc
neprůhledná
a přece plná barev
Tisíce světel
Můj Hamlet
Je něco shnilého
V mém vlastním nitru
Jsem jako Hamlet
Za temných nocí
Láska Naděje a Důvěra
Co říci o Lásce.
Když jsem ji poprvé viděla
Byla jsem uchvácená
Tak krásná a mladá
snad se alespon pousmejete:o)
Viva la President.
Žluťoučký broučíneček
kandidoval
kampaň vedl malý šneček
Mlčíš
Jakým jazykem to mluvíš.
Rozumím jen maličko
čtu mezi řadky
tvojí řeči,
Touha
Křivky nahého těla
měsíc dopadá
na rozpálenou kůži
jen zasyčí.
White Lady II
Před třemi lety
Odešla
Návrat neslibovala
Chyběla mi