Písmák Zverimo
pouze dvakrát rosil dnes člen svazu, Jan, leguána Péťu
cvrčci už taky zmizeli do Reichu
žárovka má o 40 W víc
no, snad se Petr nějak protluče
KOULE/šáša strýce Jiljího - Wir sind Banditen!
stádo shrbených takydojičů vyhlíží Kanuteho
přijede i s gabonským maňáskem, spřátelit se.
rolničkynasypané do všech čaker hrají krásně
pro mladíka s plochým nosem
Šťáva z mormonů
nekončící disciplína ve vepřím hnízdě běžecká,
pan Půlpánblekotajíce ve svý dráze k předávce už klopýtá,
neuznán protest u jury na prošlápnutí hlezna tretrou pana Szabó,
onje totiž berlíňan, jako všichni svobodní. vše je tedy v Bořádku.
Černí sloni
S vaničkou i dítě na chodníku vylité sbírá zbytky mozku. Ostatní chodící nemrtví zabloudili ve skleníku. Prázdné lebky se mile usmívají. Stydká, chodící těhulka.
Nesplňujete naše požeravky!
Jáhnové, papežtější než papež, potácí seodNatašik Líze kundo,
ikona je bleděmodrá, ta úplně nahoře,
poskytnemýmu účtuúlevu,
zaokýnkemženaněco pořádkrákoře.
Ohlédnutí domů
Řeknu si že tohleto je hodně tenkej nářezStarší jáje celebrita zpěvu a podobnejch disciplínTanečník s dřevěnou nohou hluchej jakopařezCarskej důstojník a na paštiku, jako kára
Od neděle do úterý je si vlastní dítě kterýpohrdá svou autoritou, jíž má zbytek týdnea děsí se že starý já tu jednou objeví sea v tomfestivalu zevlování nadobro se zhlídnekdo by si pak dával prachy na KybernetSauvignona modrý vína červený a zelený ty bílýnetáhlo byalter ego ani alter Ich a to je ona pak by mým já jen oči pro pláž Omahazbylyna motorce plnej tandemnájemníci dvojlůžeknakonec se vždycky sejdema je to dokonalý jako když jsme byli malístarý já prej nosívalo těžký boty, kšandytakypilo pivo naveliko a toužilo se strkat alenezažilo v boji proti drogám tolik švandyjako já když tahám spokojeně předputykou z brkabez ohledu na to kdo z těch dvou se chopívesla tyhlejá to spolu vydržej tak jako Jů a Heleobě dvě už nesčetněkrát na trh kůži neslaa takzásadový mrtvoly ať už jdou do prdelejedno dítě, jedna matkatlakem došlo k děleníjak překonat psychojatkanositelka lůna anebo starý Brůna.
Už brzo umře, aneb den s bublifukem, díl druhý.
Když paní Třelá se synem vstupují i s Pavlem do výtahu, táhnou se za nimi (ostatně jako v minulosti téměř vždy, když potkali Pavla) temné, těžké mraky bublin, páchnoucí jako jejich tři dny staré močové runy, jimiž si značkují teritorium - TADY BYDLÍ TŘELÍ. A obsah těchto bublin. -Kristepane, mladej Vrátnej. Toho jsem neviděla alespoň půl roku.
Už brzo umře, aneb den s bublifukem
Pavlovo ráno doma je jako mnoho předešlých. "D-dobrrré ráno, m-mamy. " -"Ahoj, vem si koláč. Já jdu do města, koupit ti tu mikinu.
Po sedmi letech vojny s Turkem
Nedal jsem jí pusu,
chlapci od nás dávali docentkám květiny, polibky, děkovali jim.
Já taky,
ve všem jsem byl jako chlapci od nás,
O Smrti
Kurva , mám rád život,
všechny ty kámosi a tak,
občas žena,když je mživo,
bláto sysifů v práci,
Proc!
Zavřeli mi kámoše , proč
policejní stát , proč
psával zprávy do koše ,proč
policejní stát , proč.