Už brzo umře, aneb den s bublifukem

 Pavlovo ráno doma je jako mnoho předešlých. "D-dobrrré ráno, m-mamy!" - "Ahoj, vem si koláč. Já jdu do města, koupit ti tu mikinu! Jakou chceš barvu?" - " T-to je jedno."  Po snídani následuje plánování dne. Do oběda koupí chleba a odveze na zahradu nějaké další haraburdí z okolí. Staví se i ve sběrně. Po obědě zajde do starožitnictví, koupit si jízdenku, na poštu a na plavání. Po fyzické stránce totiž je méně zdatný, než dříve, a proto udělá něco pro kondičku! Přeci jen by ale dnešek měl být trochu jiný. Úkol je jasný.  Dneškem tak trochu změnit život a vrhnout všechen svůj potenciál a energii do nového přistupu k lidem, ke světu. Asertivita. Kříženec mezi omega vlčicí celé smečky a agresivním stříbrohřbetým, gorilím vůdcem.  Postavu bude mít dnes Pavel napřímenou, vyzařující sebevědomí, oblečení jako každý jiný jeho věku se zajištěným postavením. Chůzi jistou, svěží, pohled přímý, charismatický, mluvu plynulou, bez zadrhávání. Pavel tento zrod nové epochy plánoval už dlouho. Ale teprve dnes se sešlo nejvíce příznivých faktorů. Je doma, má dobrou náladu, je sám, nebude jej nikdo rušit a venku je nádherné slunečné počasí. Také Bůh jej podporuje. Ví to!

 Úvodní dopolední meditace se malinko zdržela, protože na pavlově hlavě bylo mnohem více lupů než očekával. Odchod z domu proběhl úspěšně. Nepotkal ani jednoho hyenovitého souseda.  Pevnou chůzí a v nejlepším oblečení si razí cestu na zahradu. Poblíž zahrady nachází ze země čnící měděnou trubku. Nejde vytáhnout ven. Zjevně není ničí! Pavel jí ničí! Po půlhodině odsekává od země kamenem poslední část. Okolo jdoucí pán jehož  bublina je: Jéžíšmarja zase nějakej feťák, začal na Pavla křičet co jako to tam dělá a jestli toho hned nenechá, tak zavolá policii! Zatím ale Pavel míří ke sběrně nechávajíce pána daleko za sebou. Branou sběrny prochází 15 minut před polední pauzou, stále pevným krokem a se vzpřímenou postavou jak si předsevzal. Registruje jej skupinka zřízenců, kteří jej dobře znají. Největší z nich, polocikán s bublinou: Tomu debilovi dám brzo po tlamě, zasípe: je pauza!  116 korun utržených za trubku stálo Pavla mnoho handrkování, bublin doprovázených zlatými a plombovanými úšklebky a celkem pět zadrhnutí v řeči. Na zahradu už jít nestihl, šel domů sníst rychle na oběd čínskou polévku a lečo.

Odpoledne se Pavel vydává do starožitnictví do centra města. V kapse totiž má dvě staré mince spojené řetízkem. Neví jak jsou staré, ale určitě za ně velmi mnoho utrží.  Avšak únik z činžovního domu se nedaří. Do výtahu jej vyčenichají paní Třelá se synem! 

Pokračování příště.

V pokračování neuvěřitelných příběhů Pavla Vrátného se například dozvíme jak Pavel zvládl útok sousedky Třelé, zda si koupí jízdenku a dostaneme se až k Winstonu Churchilovi!