Písmák Ticho, ticho, ticho...
Mlčením bušímhrdě do hlukuulevím ušímaž jej roztlukuvnikám mu nitrak přečisté němotěspatřím jej za jitranejisté - v nahotě
Básnička na Zamlženém Skle
píšu smutnou básničkuna oroseném na sklíčkuco chvíli báseň se vypaříslovy žádnýmiříct ji se nedařírojí se mi básničkypod zavřenými pod víčkydřív než promění se v slovaněžné, plaché schovají se znova
Jsem tvoje dcera?
Nehraj siuž nejsi maláPoslouchejdělej co říkámMaminkopohlaď mě.
Ty pořádsníš. Pojď semdělej co mášMaminkopohlaď mě.
Život je tvrdýtak se učUč se a pracujať to někam dotáhnešMaminkopohlaď měprosím tě.
Slova
Klepny, mudrlanti, lhářiŠarlatáni, politici, tmářiMelou, žvaní stále znovaSLOVA, SLOVA a jen SLOVAPisálci a škrabálkovéPosměváčci, posrálkovéŽenské, starostové, novinářiBlbečci a hokynářiKřičí, ječí stále znovaSLOVA, SLOVA a jen SLOVAHrbatí pokrytci a podlejzáciHypochondři, ulejváciZrádcové a žvanilové vychloubačníVykukové, kibicové uštěpačníLačné hyeny a slizcí plaziProdejné děvky, nájemní vraziKapsáři, vandalové, karbaníciTaškáři, strašpytlové, podvodníciVřeští, piští stále znovaSLOVA, SLOVA a jen SLOVA
Kněží, modláři žeroucí hostieVojáci, diktátoři, řvoucí bestieKluzcí šváby, hýkaví oslovéTupí drábi, falešní poslovéFízlové, buzerantiGrázlové, diletantiLakomci, všiváci, žebráciVyžírkové, násilníci, tuláciJešitové, tlustí úředníciÚchylové, zpustlí kurevníciLenoši, tlučhubové, pytláciHnusáci, prohnaní chytráciVypasení boháči, sjetí narkomaniProradní hráči, surovci, kleptomaniChorobní žárlivci, požitkářiPotratáři, šílenci, traviči, žhářiMrtví mesiáši, udavači, otrokářiSpratkové, jidášové, dítky SatanovyKainové bratrovrazi, synové Adamovi …SLOVA, SLOVA … JEN SLOVA.
Klaun
Tolik veselí a toho smíchu. Ach, jaké náš klaunumí dělat obličeje. Publikum jásá,publikum se směje. A je to zábavné, vskutku.
Písečná duše
Písek je křišťálovýjako duše. Vítr ho tlačípryč.
Láska...
Voda v řecese točíkolem sebe. To co dělámevšichni tamplave. Postel se nikdynedotkne dna.
Minulost se nevrátí...
I kdyby jsme hned po porodupřišili pupeční šňůru zpět,život by skrz ní nezačalproudit znovu. A tak naše slzy stejně nikdy všechny nevyschnou.
Opakujem...
Opakem světla je díra vduši
opakem bubnujících kapek na okně
je právě jejich rytmus
opakem tvých slov, slz
Možná omluva...
Venku prší
vhlavě díra
po slovech,
na která měla bych zapomenout
Ne jen blázni...
Možná jednou
až okna pohasnou
i ty snad pochopíš
že ne skaždou hvězdou
Víš....
Člověče zabil jsi duši
avšak tělo dál dýchá
tak tomuhle se dnes
říká život.
***
Strom zakrývá Měsíc
jenž vše bere i dává
avšak může mu vzít i jeho stín.
Bylo nebylo...
Potkal jsem jednou
na ulici uprostřed lesa
šílenou krásku
jen tak tam seděla
Balón od Corela
Když se zamiluji
což nebývá zase tak často
tak má zranitelnost vystoupí
jako pestrý balón od Corela
Dnes a možná i zítra
Slunce dnes přivřelo oči vzdáleného snění
Nemožnost
Zima a plameny
vysoký, žalostně znějicí hlas
divoký rytmus
lidé, kterým na ničem nezáleží
Jantarové světlo
Vyrůstal ve vysoké trávě
možná na úpatí hory kamení
a barevného bláta
tam se narodil
tak utíkej
Neschovávej se za černo - bílým
stromem
Viděla jsem Tvůj obraz v
zrcadle
Nemoc současnosti
Není možné prožít jiné dny a noci
sen nikomu nedá sílu,
dnes se něvěří kráse a citům
ale ani cynik nevyhrává.
Zbytečné stopy...
Stopy ve sněhu
jsou jako jeden velký nápis
pár vět na nic
slova jsou prach
Tak už něco udělej
Bydlíš o patro výš
a říkáš ji víla z paneláku,
bojíš se že ti uteče
a schováváš jí boty.
Zpívaná slova
Jdi a neohlížej se stále
tam, za stěnou deště
a hradbami mlhy
na tebe čeká kůň
Kamenná historie
Práh překročíš
a léta stojí v hodinách
paprsky slunka
a proudy větru
Tak už máš zbaleno
V pavoučích stpách
cesty tvé kráčí
nehledáš pokladů
jen dálek modrý prach
Smutný houslista...
Zestárl s houslemi a neznal noty štěstí své vyplakal v křišt'álovém cis Smoking vždy slušel mu zapomněl na trampoty oblakům kouře je dal Slovo vinárna znal v pěti jazycích děkuji také Pětkrát byl člověkem pokorným hráčem sladkého ticha Sám prohrál vše v noci bezesné proklel svou lásku růže povadlé kavalírům do klopy dával Něvěřil na slávu věřil jen houslím v koncertní síni nazvané stesk.
Život lhář
Do sněhu bílého smutek skrýt
ulicí dětství pro štěstí jít
Uvěřit životu že není lhář
pohladit opět maminky tvář.
zase rezignuji...
Stoupám po schodech
ale neustále mě
skopávají dolů
tvé výčitky
Domov
Jsem chmýří
na pavučině v letu přichycené
vítr se mnou cloumá
pavoučí nepustí
Žebrání
Myslíte,
že nechápe své ponížení
žebrák,
jenž dennodenně žije
Možná..
Líp udělám když zavřu dveře,
utřu si podrážku bot o hadr
tvých prázdných slov.
Nemysli si každého to bolí,
Kouzelník
Objevil se
zmizel
schoval v dlani
chodník pod sprchou lamp
Svítání
Anglický den
se pomalu provoněl k večeru,
zeleně pohasíná,
jen at' se dlouho nerozsvítí,
Dozrávám
Vyrvaná z kořenů
dozrávám
pod Tvýma rukama
barvím se
Otevřeno - zavřeno
Dveře
stejně jako náruč
otevřu Ti vždycky
ale rozestlanou v nahotě
Kamenitá
V nepřítomných rukou
ukrývá se vina
jak holoubátko
v hnízdě
Návraty..
Slova jsou tichá
i zhroucená krví,
dojdou - li na okraj propastí
a raději zemřou hanbou,
Pouta barev
Jak zpožděné zrcadlo
mávajicí vlnami realit
táhli stínem bílí Havrani
Vyčkej včerejšího soumraku
Bývá to tak zřídka...
Ta blyštivá krása
mnohosti povrchu
slepá
a ponechána sama sobě
Už ji nepotřebuješ...
Někdy trvá opravdu dlouho
než potkáš přítele
není to jako koupit na trhu koření
a máš najednou pocit