Písmák Tichá domácnost
Tichá domácnost
Snaha se cení, i já byl oceněn
bohapustým tichem, tebou umlčen.
Ticho prý léčí…
Skřivan
Mým snem je pozorovat jen
nejbližší okolí a neztratit se v něm.
Na ruce mažu krém, extrakci z bobulí.
Útočí na ekzém, vpíjí se do dlaní.
Šestá hrana kostky
Popíchán o trní, bosky přes kamení.
"Kam spěcháš. "
"To štěstí já honím, oba jsme znavení. "
"Což ty ho neznáš.
V OLŠANECH
Vidím to jako včera,
kdy společně hledali jsme náhrobek
a Tvá špulící se ústa:
Pojď a opři se o můj polibek
NA VAVŘÍNECH
Život
ochucený solí slz
topí se
ve vlastní šťávě,
MĚSTO
Šedivá oblaka dýmu na vlnách,
archivní osudy a stoletý prach
snoubí se s příšeřím na dlani.
Kdokoli s kýmkoli o slovo soupeří,
NON STOP BAR
Ospalé poledne zmítá se na ušním bubínku,
šerosvit pracuje na okýnku.
Pomalu plynoucí příběhy tříští se o stěny,
posléze zmírají nemaje ozvěny.
ROZKOŠ ZA SOUMRAKU
Na chvostu přetěžkých černých mraků
vtíravá naděje za soumraku
rozlila po kraji oranžádu,
no a MY seděli bok po boku
SEKT BEZ BUBLIN
Miluju tě do posledního písmenka,
od prvního znaménka
až do hlubin.
Tebe, jenž kotvou mou býti smíš,
SETKÁNÍ V EDENU
Na náhodném místě, kdes v náhodnou chvíli,
sešli se náhodní chodci.
To náhodné setkání v náhodném cíli,
náhodou určilo budoucí noci.
TY
V hustém marihuanovém dýmu,
tvářičky jak z baldachýnu,
jiskry zablikají.
Pak slza zkápne pod vitrínu
U MOROVÉHO SLOUPU
Veskrze doteky,
ty naše zpívajíc
uplakanou baladu,
mizejí samy sobě
SEN
Svědkem jsem příchodu své noční můzy,
barevné lásky
co tančí mi po těle
od hlavy až k malíčkům na nohou.
KRVAVÁ LÁZEŇ
Snažil se vymoci u lidí kázeň,
občasně způsobil krvavou lázeň.
Na konec natrefil na něčí pálku,
a skončil na stole chirurgického sálku.
NORMA
,,Snažiti se zatlouci emoce pod víko,
je jako prositi podojenou krávu o mlíko. "
V SÍTI ZAKÁZANÉ TOUHY
V ponurém osvětlení
kde stíny se tetelí,
dnes jako ve vězení
- pražádné veselí,
POST AMORE
V dobách kdy Tvá slova
váhu větší měla
nežli sám čin,
to jsme se milovali.
Z PTAČÍCH PER
Sledoval jsem Tě po ránu,
Ty spalas´ ještě,
když do šálku sypal jsem smetanu
a ptal se deště:
RESUMÉ
Do dna očí hlubokých,
těch Tvých
čokoládou zbarvených
lepím svou touhu.
REAKCE NA OHROMNOU BOUŘI
Opticky zkrocený živel
nad šálkem kávy,
zdá se být jak malé děcko
u své mámy,
AŽ NA VRCHOL...
Nikdy se nechci za boha probudit
v náruči Tvé, kde mohl bych uvěřit
všemu co říkáš, každičkému slovu,
bál bych se, že Tě už nepotkám znovu.
MŮŽE SE STÁT...
Jen abstraktní tvář
v odlesku střepů
se tříštila na mé zornici,
když v zrcadle lhář
LAS VEGAS
Sedíce v Casíně,
ruce na klíně,
doufají.
Sledují povinně
SKRZ DÝM
Prosluněná radost
až na kost
se prohýbá pod tíhou
morálních zvyků.
MONOTÓNNÍ SKUTEČNOST
Já a Ty
v syntetické změti
společného vyznání
lásky
TOMÁŠ ( 17 )
Duše již bezcitná
epilog skládá,
mozaiku smutných slov
až mrazí záda
FANTASIETIKUM
Zdál se mi sen.
Tam navoněn
ideální scénář
lehkého bytí
EVER FOREVER
Svedl bych žít, jak Ty bys chtěla,
však v tu ránu by jsi zapomněla
proč jsem to právě já.
POKER VITAE
Obrácená esa v ruce,
když rub a líc je proměněn,
jest epésní situace
sám sobě být špionem