Dneska každej Bůh

Dneska každej Bůhmá svý memoáryvlastní zemi, vzducha oddává páryV kostele je ruch,jídla plný stolydneska každej Bůhmá svý apoštolyDneska každej Bůhobjeví se, zase zmizí(je to dobrodruh)má reklamu v televizi.

Zimoviště netopýrů

Na duši mám velkou černou díru. A v ní. Zimoviště netopýrůA v těch netopýrech. Tam je jejich trus.

Rozchod

Namaluju nožem kruh. Namaluju nožem kruh,ať vidíš, že jsem dobrodruh,ať vidíš že jsem dobrodruh. Obtáhnu Ti nožem dvorec. .

Báseň

Napíšu báseňdlouhou jak jezevčícia pak tu báseň nechám žít. Napíšu báseňčernou jak kominícisám sebe půjdu zastřelit.

Hašiš

Našli jsme v pytlíčku kuličku haše,
nevíme čí byla, teď už je naše

On na ní je

Onanie
nikoho nezabije,
ale rozpláče
pana paroháče.

Pomočil jsem Blaženu

Pomočil jsem Blaženu, pomočil jsem Sylvii.
Snad mne dívky nezbijí:
nemočil jsem tváří v tvář,
počůral jsem kalendář.

Sudoku

Zabiju se zabiju!!

Ucpu žíly molitanem.
Vydávim chuchvalce hnusu,
z kterýho se nedostanem.
Sejdeme se na funusu.

O Babičce, kostřičce a pošťákovi

Za lesama za horama
žila jedna stará dáma.
Měla krásný panorama
ale byla pořád sama.

Ať žije rebelie!

Jsem zkázou české poezie,
jsem cynik, diletant a lhář.
Ano, a co víc, jsem zmije.
Přišel jsem vám ukázat svou tvář.

Slova versus Činy

Slova, někdy to samé co činy,
obojím se můžeš ukájet,
lhát a vraždit bez pocitů viny,
spílat si nebo se rozkrájet.

Pláču

a nikdo neví, že mi slzy tečou.
Mám suchou tvář a mokro v sobě,
sedím sama, minuty se vlečou
a tak zase pláču po nějaké době.

3 básničky

1. :
Stejné tváře, stejné řeči
stejný mor a stejný strach,
lidstvo marně kvílí v křeči

Tulácká

Je zima
na sněhu jiskří odraz světel aut
Je tma
jdeš nocí sám a jak ses tu moh´ vyskytnout.

Co jsi ?

Ani když se sejde 10 000 vět,
nedokážu popsat, nemohu se dozvědět
jaká vlastně jsi, jakou máš definici.
Jsi z vody. či z ohně, jsi jako obrázek.

Předsevzetí

Auto řídímpouze je-li zde riziko, že smrt hrozící v důsledku nepoužití vozu je mnohem táhlejší a bolestivější, než smrt při autonehodě.

Malé děti

Malé děti se dělají v posteli
A ty musíš vstát a nebýt nesmělý
Malé dítě se přihodí znenadání,
stačí jenom chvilka zaváhání,

DOG HOSPITAL

I AMANIMAL
I AMCRIMINAL
I AMTYPICAL
I´MIN HOSPITAL

Kolik čárek máš, tolikrát jsi člověkem

Čárky mohou znamenat různorodé věci,
někdy žejdlík piva a někdy dvě deci.
Ne vždy mnoho čárek blažený stav značí,
leckdy jedna čárka ke štěstí ti stačí:

Snad se nebojíš?

Ty nemáš chuť se odrazit.
a letět a padat a rozprsknout se o podlahu,
v duši tě může zamrazit,
stojí ti to za námahu.

Syfilis

Horda lidí myslí, že
se časem z toho vylíže.
Horda lidí se zas stydí,
dělají, že nic nevidí.

Filosofické rozpočítávadlo

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět,
filosof, ten změní svět.
Pět, čtyři, tři, dva a jedna,
filosof je prostě bedna.

Hlava nehlava

Jako beran,nebo možná spíš datel, tou kulatě-šišatou, nyní už mírně shora a vpředu zploštělu věcí,co mám chca nechca na krku,biju do zdi pravidelně a zcela dobrovolně, udržuji frekvenci jeden a půl úderu za tři vteřiny,snažíc se vyhrát nad Životem v počtu úderů,které oba zasazujeme mojí hlavě. Asi vedu.
Život ke mně není tvrdý, rány zasazuje sporadicky,zatímco někteří tyto rány registrují v rytmu systematickém, třeba každodenně,což mne tak nějak sobecky těší, že já mám to štěstí a jsem životních ran ušetřen.
Na druhou stranu si ty rány musím zasazovat sám,poněvadž jsem pořádkumilovný člověk a udržuji v tom systém, abych nepřišel zkrátka.

Technopárty

Na okolí děláš dojem:
cigareta ohňostrojem
ohňostroj je cigaretou,
barvy prýští, zvuky kvetou.

Mor(biditka)

Ležím potichu,
lapám po dychu,
v lebce mezírku
a v ní sekyrku.

Koleda

Zrodila se hvìzda,letí pøes Betlém
avšak není z nebe,vyšla kanónem.
Uranovì záøí, kam až doletí.
Nepøináší život, ale prokletí.

V bazaru

Rozprodávám duši kousek po kousku,
nìkdy za lahváèe, jindy za housku.
Rozprodávám sebe, už se nemám rád,
100% likvidace, pøiïte si mne rozebrat.