Písmák Zaslepení
Zanechte slova utište srdce svá v zahradě jež voní prudce psala příběh tma Šerosvit vpíjí se do vlasů plavých ta noc nesla polibek na rtech popelavých V náruči tmy co tíží víčka houstne zraku kal každému kdo dosud věrným zdál se. našel je spící jediný bdící pod stromy zaplakal Jak z posledního verše strach hlubinami noci už se blíží po cestě stín a prach A vina lepí se na paty jak černočerná hlína co spí tu roky v naději, že cesta ztratí se jim mezi kroky Chladná záře hvězd setmělých jak nad zrcadlem bledé tváře odráží se v čepelích Na ústech zvolna sládne vina jak čísi krev a stromy mlčí o zradě když nad ránem ticho slábne v Getsemanské zahradě .
Babylon: zmatení jazyků
Chuť odkvetlých pelyňkůulpěla na prstechdali mi do vínkutisíce dotykůTvých na ústech hebkýchs vůní divokých plodůloňskýchjak poutník slovapozbýt znovave věžíchbabylonských.
Stmívání
Nad Tvým čelemstmívá sez mýchvlasůtma výchPramínky nociv povlacícha letmokolem pasunechPo odstínechTvé dlaně upíjíkdyž vplétašmi polibkyna šíji.
Mare Ingenii
V závějích noci
umlká osvětlení
na rtech spí touha
a na víčku snění
Kost a Kůže
Na okenních tabulkách
po ránu
květy mrazivě
zavoněly
Rajka
Na špičkách v závrati
jak pírko rajky
točím se ve víru
do rytmu Tvého
tanečnice
tančíš
noc proletí na křídlech můr
šerosvitem
o sebe
Jeřabiny
Stromy vzdaly boje
a zahodily ostří
když čepele listů
rezavěly
plameny
Zatím ještě spíš
pod klínem
rozžhavených sopek
jež střeží tvůj stín
V naslouchání
S každým novým dnem
již po mnoho roků
obracím svou tvař k slunci
a naslouchám
S chutí hořké čokolády
V chomáčcích noci
kdy i stíny jsou malíři nepokojů
rozhádal se s jízdními řády
-utržen od svých ojů-
mluvím k svým slepým vášním
pod proudem tvých dlaní
mi záchvěvy dechu
našeptávaly
o milování
Rozprostovlasatělá
jen pár letmých úsměvů
a toulavé verše
chtěl jsi mi říci
než ústa sis líbaje
Nightswimming
Měsíc propadl levnému vínu
a kouř tančil mlčky pantomimu
jen těžko nepodlehnout
svodům
angel of my table
Snad pro černý panenky
a jejich srdce z pouti
a naše nebe naruby
že až rozhodneš se
otisk tváře
jsou dny kdy i úsměv bolí
to ti pak ke snídani dám
vlhký krajíc s hrstkou soli
když letmé slzy neuhlídám
toxi_city
Po kapsách nosíš
úsměvy
holek nezralých na lyriku
co si určitě nikdy nepořezaly
sentimenty pro listopad
Jet sama tramvají
A poslouchat
jak
podzimu prší do barev
i bez vůně opia
já jsem chtěla prstem ještě vylizovat marmeládu
ze sklínky na zavařeninu
skákat v kalužích
a smát se do očí všech fosforeskujících
melancholik dnes na busáku,cha
Až budeš odcházet
budu dělat že spím aby nebylo trapný říkat
že si určitě zavoláme
Slibuju
Palčáky
Když fouknu
chmýří z pampelišek
zůstává v obočí
a ty nevíš
Ranná/rána
Než zavřu oči
na lžičku ještě nakapu
trochu včerejšku
abych se nemusela
Má(_)mě
Má(_)mě
s rukama ve dřezu
se lžičkou od bolesti
Má(_)mě