Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZaslepení
Výběr: Print
30. 10. 2006
10
3
1454
Autor
Nallien
Zanechte slova
utište srdce
svá
v zahradě
jež voní prudce
psala příběh
tma
Šerosvit vpíjí se
do vlasů plavých
ta noc nesla polibek
na rtech
popelavých
V náruči tmy
co tíží víčka
houstne zraku kal
každému kdo dosud
věrným zdál se...
našel je spící
jediný bdící
pod stromy
zaplakal
Jak z posledního verše
strach
hlubinami noci
už se blíží
po cestě stín a prach
A vina lepí se
na paty
jak černočerná
hlína
co spí tu roky
v naději, že cesta
ztratí se jim
mezi kroky
Chladná záře
hvězd setmělých
jak nad zrcadlem
bledé tváře
odráží se
v čepelích
Na ústech zvolna sládne
vina jak čísi krev
a stromy mlčí o zradě
když nad ránem
ticho slábne
v Getsemanské zahradě
3 názory
skvěle zachycená atmosféra...i po čase aktuální, už je tu opět postní doba
ještě jednu připomínku: "ta noc nesla polibek na rtech popelavých" je skvělé.
už jsem ti říkala. je moc dobrá. byli by to hlupci kdybys nebyla aspoň první:)* mám ještě jednu otázku a to: nechápu jen to kdo je slepý který vede. to nejni narážka, neber to tak. zajímá mě tvůj názor. a divím se že nemá víc tipů a ohlasů.
že ty to letos vyhraješ..! :o)
mám ráda tvůj styl
a obsah má
co bych ti sem psala, beztak to neumim
Moc líbí, četla jsem si víckrát a byla jsem tam, nejvíc se mi líbilo o čepelích, ani nevím proč, celkově pěkně plyne a je o něčem, čemu trochu rozumím, díky - T