Písmák Srdce
Starým lesem běží chlapec. jinoch. muž. může mu být tak pětadvacet.
Nostalgie hnusu
Ozve se slabý stenSvítání vzduchem z jeduA v neurčitém sleduJednodenních lásekTlučem zástup masekCo přišly na koleduZ útrob se valí hlenOdpouštíme si hříchyŠílený nářek tichýSlyšet je zpod hrudiAspoň se nenudíDuše v divadle pýchySkrz přítmí chladných stěnV tvarech a siluetáchVidět, kdo koho přetáhTak si výmýšlímeZ toho, o čem snímeHlouposti v holých větách.
Zmatek
Není vidět na krokKamkoli se pohnu, tam tě nevidímVšeobecný šramotTepe do uší jak tlukot stovek srdcíOpilí řidičiSrážejí chodce, jednoho za druhýmPrázdnému šílenstvíOddávají se ti, kdo už vědí všechno.
Bez názvu
Víš, nebolí to jako kdysiKdyž hledali jsme kompromisyChodili kolem sebe tišeDoufali jeden v druhém slyšetOzvěnu touhy, melodii sněníTentokrát nebudem se, láskoNutit do nadějí či smíruOdhodlej se a seber víruDívat se zpět je nebezpečnýNastup do vlaku bez konečnýVystup si tam, kde jiný slečnyNechávají se za rozbřeskuVyléčit z důvěry a steskuVíš, dávno pominula chvíleKdy věci byly černobíléNavzájem jsme si bolest kradliKdyž vzpomínky a city chřadlyJenže časem se všechno měníTentokrát nebudem se, lásko,Jeden před druhým zkoušet schovatNeboj se, zahoď moje slovaVracet se zpět se nevyplácíVydej se tam, kde nedá práciTrpět, když celej svět se ztrácíA nechávat se za úsvituVyléčit z důvěry a citu.
Samota
Přijde a neodejde
Z hlubiny času vzejde
Ta zvyklost na samotu
A pohyb bez šramotu
O duševní slepotě
Prošel bych všechny cesty
Pročetl všechny knihy
Promarnil všechny šance
Zemřel bych - což se cení
Kroky
Stopy kroků v síni
V komoře
Ozvěna přerývaného dechu
Podobná šelestu chlopní
----------------------
Potkal jsem ptáčka, měl mrtvolnou barvu
U zobáčku kapka se zbarvila nachem
Zpěváčka důkladně posypu prachem
Z hygienických důvodů
Vzdálenosti
Promiň mi v sebe zahledění
Slyším, však nemyslím, nevnímám
Ty dlouhý pauzy všecko změní
Když na ty vzpomínky, sny jsem sám
Žárlivost I
Vysaj mne z krve
Vyčisti mě
Neb moje krev už dávno není horká
Tak jako prve
Samomluva
Nedýchej
S každým nádechem
Cítíš tu zbytečnost, kterou tolik nenávidíš. Vzduch proudí sem a tam jen pro tu agónii existence. Je snad lépe existovat pro nic, než se rozplynout v nicotu.
Nedívej se
Říkanka na dobrou noc
Tichou řekou, předalekou krajinou
se valící
Řekou s klidnou hladinou
co chladí vedro na líci