Písmák Boubín
B O U B Í N
Čtvrtý den jsme měli za sebou víc než sedmdesát kilometrů a obloha nad temeny šumavských kopců k nám byla vlídná. Pod Svatoborem přišla na Alenu krize. U mělkého brodu potůčku klesla pod batohem a z očí se jí vyřinuly slzy.
Chemie, má láska
Chemie – má láska
Snad každý kluk naší poválečné generace snil o povolání letce, automobilového závodníka anebo vojáka… já chtěl být námořníkem. Ovlivněn zřejmě četbou Defoa a Londona představoval jsem si příď lodi rozrážející vlny rozbouřeného moře, chuť slané vody na větrem ošlehané tváři…
Postupem let romantika poněkud vyprchala a v sedmé třídě jsem podlehl kouzlům chemie. Obor budoucnosti, baňky a křivule, reakce kyselin a zásad – to mě začalo ohromně bavit.
Chemii v naší třídě vyučovala distingovaná učitelka kolem čtyřicítky a velmi přísného vzhledu.