Smutné námluvy
Smutné námluvy
Princezna: Tatíček se na mě zase zlobí, již déle sám nechce se mnou býti a nutí mě s jinými muži žíti.
1. princ: Jak krásná je a spanilá, snad na mne bude moc milá. Oh, jak roztomile zírá, snad na zádech mě podrbá.
17. 06. 2005
2
0
583
Dramata, scénáře
Stan
STAN
Ach jo, vzdychnu si, když uvidím z okna školy, jak zase prší. Mé druhé ach jo patří nudnému výkladu jednoho (raději nejmenovaného) učitele a to třetí všemu, co mě pořád nutí chodit do této šedivé budovy s názvem ŠKOLA. Ostatní buď spí, nebo si kreslí. Moje spolužačka, která se mnou sedí v lavici zrovna maluje kapky deště a v něm vypelichné, zmoklé kuře (které mimochodem znázorňuje mě.
07. 06. 2005
0
0
524
Povídky