Trik
Jedna, dvě, řezník jde,
selátka si odvede.
Podsvinče kvičí,
pod svícnem největší
Karagöz
V rytmu hodin odklepávám
cíga fčil už zbytečná,
zítra (dneska) brzo vstávám,
v ústech pachuť jablečná.
To dekato trito Domatio
Kolikrát se znovu skončit odhodlá
či se jako Prométheuspřiková.
Nad faktem, žeorlovi játra odevzdá,
jen tiše očipřivírá.
Boj za čistou mysl chemickými zbraněmi
xLuckax spadla znebes,
diamanty se jí rozbily,
stejně tak nos -
ten však pudrem nabílí.
932125 II
Ztracená mezi řádky - vět mlčených Stále ty stejné kolovrátky – série tichSérie tichUtopených, tich utopenýchSlova tečou, a pod vodou se špatně dýcháProto mlčím - ty utopíš, mě utopíšTy utopíš, mě utopíšHledám ti mosty, lávky - řek zákeřnýchVolám tvé jméno bez přestávky – spíš na březíchSpíš na březíchNa březích, tak vzdálených
Řeka plyne, a já na břehu stojím ticháJá nevěřím - ty nezkrotíš, ji nezkrotíšTy nezkrotíš, ji nezkrotíš.
Orlovské kachny to nemají jednoduché
U dolu vOrlové
plují si kachničky,
vnádrži kalové
svědíje nožičky,
Zooshock II
Obcházím klec šelmy dravé, kočkovité, velmi hravé,
nechápu však, proč dnes chrápe, když se na mě jindy sápe,
dloubám do ní, požďuchávám, reakce se nedočkávám,
obří kočka funí, leží, dneska není zrovna svěží
Některé sny zkrátka nepochopím
Když utichnou v lese ptáci
(jenom v dáli houká sýček),
když měsíc vystřídá vpráci
slunce a dým zhaslých svíček
Přízračný svět
Pohledy,
co vypálí díru do hlavy
mezi oči, které nevidí…
Slova,
Bez zrcadel
Překroč temné stíny
a nestůj opodál,
svět je dnes už jiný,
již dávno skonal král…
Zooshock I
Mžourána mě zpod víček pár zarudlých očiček,
to tupě na mě civí ploutvonožec sivý,
mám však jisté pochyby, neb i jeho pohyby
jsou poněkud zmatené, ploutvičky má svěšené
Vysoká a nízká
Rád pozoruju jeleny,
když se pasou ve výběhu,
sníh ševelí
a veverky mají něhu.
Když padne šichta
Z šantánu „U Šesti stehen“
rudé světlo požmurkává,
morseovkou místních běhen
na vědomost městu dává,
Jadrně peprná tragikomedie
Musel být buď namol
nebo nebral nevěru
v potaz, když psal blábol
o přirozeném výběru
Přesýpací hodiny
Na to, co bylo, co je a co bude,
blížící se obrat myslet nás nutí,
nemám však strach už, co zduše mé zbude,
hodiny dřevěné otočím schutí…
Achillova pata post-instantní společnosti
Zlomené pádlo,
rozklížený vor,
pod kotly zhaslo,
vyschl Acherón.
Tetsuina
S úsměvem natvářích z kovu
rozžhavenýchdo běla
fréza,soustruh, lis mi znovu
implantují do těla
Umění komunikace
Měla to být jen hra.
Jeden pohyb úst
a sluneční paprsek na tvé rtěnce
by rozzářil Tanguyho krajinu.
Musica Anima
Vprachu a v reálu jsou tóny zahrad,
v betonu vkonkrétnu uším mým zahrát
umí však něžněji než A. L. D. pátá,
po hlavách, po nohách sprapory pátrám,
Lesní filmová štola
Štáb v boji s přepracováním, ponorkou a stresem pozastavil natáčení, šel se projít lesem. Režisér a komparsistka zalezli si k jilmu, "Kuř děvče a dostanu Tě do dalšího filmu. "Poetický drezér koní houbaří i v sedle, "Heleme se, bedly jedlé hnedle vedle jedle. " Lesní plody každý zná i asák s mistrem zvuku, líbají se hošani, že by spadli z buku.
Modlitba nedobrovolného pedofila
Dva páry očí mne mrknutím ovládly, krucifix, neprubnem´ v ložnici nábytek. Už foukám do jedné, druhá mi do klády, k čertu s vším, užij si, než půjdeš do kytek. Leží v mé posteli dva sladké poklady, Bože můj, už nestůj, abys´ zas nevytek´, nicméně dohady nesnesou odklady, špiritus do chřtánu, na kuráž přípitek. Vkrádám se v kabelky, študuji doklady, ach, Kriste Ježíši,´sem já to dobytek, na čelo přikládám chladivé obklady, Maria panno,´sem prznitel lolitek.
Šibeničníkův 13-ti denní kalendář
Osud je zajíc, jenž orlovi utek´,neměl ´si dělat z té paničky vdovu,teď půjdeš viset za zlotřilý skutek,"Krkavče nevřískej. " (neslyším sovu)Děr víc než látky, jen hadru cár (cucek),z škrpálužralok cení zuby z kovu,"13 dní do lasa. ", dí katův pucflek,kalendář hledáš jen ve verši, v slovu:Skon zbělíÚd kterýVstřebáKrtekDrátekDo bot aNesměle. ZNOVU.
Báseň č.932125
Vhnízdě svém schoulená nechtěla vzlétnout
koukla ven lekla se a opět zalezla
bála se všichni že chtějí jí setnout
křídla a letí sem usedá můra zlá.
Nejvzácnější
Odvrácená strana lunysvítila mu na hledání,v pískovišti rozhráb' duny,mezi nimi znenadání.
. našel květy barvy bílé,vyvolaly v jeho tvářitéměř stále zasmušiléúsměv a on na oltáři.
Smerinthus & Gentiana
Odraz obrazu mikrosvěta mého
paprsek světla jenž naráží stále
na stěnu uprostřed prvního stého
pokusu projít skrz ven atd.