Písmák Vteřina usíná
Vteřina usíná
noc padá do klína
květy když schoulí se
stín padá na líce
Jsem nevěsta patologa
Jsem nevěsta patologa,
nejsem ještě černá,
jsem nevěsta patologa,
jsem mu zcela věrná,
Až poteče mi zase krev
Až poteče mi zase krev
rozetřu ji po všech zdech.
Nechám jí na papír kapat,
napíšu naň básničku, -
Rozum do kapsy
Rozum do kapsy
a srdce do ruky,
život je na hovno,
na hovno záruky.
Já uháněl
Bylo to ve dne,
já uháněl na západ
a měsíc svítil,
zkoušel jsem netápat.
Kdo vám tak rozřezal vaši tvář
Co je to dnes s vámi,
odvrátila jste tvář,
kde je očí těch zář,
co nás vždycky mámí.
Panelákové víly
Mezi pravou, levou, přední, zadní
stěnou, podlahou a stropem.
Dožívají
život za životem
Strejda úchyl
Můj strejda je z teplý kotliny,
kde hustější je les,
byl jsem tam jednou,
nelituju,že jsem vlez.
Dvě erosenky
Klapou dvoje podpatky,
klapou na chodníku,
lámou se jim lopatky,
jak napínaj se ve hrudníku.
Povídka o ulici
Je poledne, jdu si klidně po chodníku a vedle na silnici jezdí auto za autem, že ani nemůžu přejít. Samý černý rakve, řidiči na očích černý brejle a s těmi svými rakvemi spěchají do rakví. Ale do menších dřevěných, s frézovanými okraji. Jdu si dál v poklidu po chodníku a kolem se míhaj lidi a někam spěchaj a čumí do blba.
Už jsou zase tady
Už jsou zase tady
prapodivný stavy,
utekl bych do zahrady,
vytloukl tam lidem hlavy.
Na samotě ve městě
Ve tmě černé,
za zvuku saxofonu,
zvíře věrné,
jsem zralý na patronu.