Všechno přece nemusí mít své vlastní jméno,ne?
Bylo toulání po horách,
co chvíli změnilo se v bílou holubici,
letělo napřed
a peříčky značilo cestu,
Lasička
byla tama nebyla vidět
nad městem svítil měsíca ona byla schovaná ve stínu
jsem vlastně rád že si ji nikdo jinej nevšim
bylo pozdě , padal chlada neměla se kam podít
Vem mě svejch dvanáct
A já se propadám ,složený v lístku na tramvaj .
Jsem v tvé levé kapse ,ve tvé ruce ,která si se mnou ráda hraje .
Myslím na to ,aby jsi nestiskla pevněji .
Lesklé koleje se odráží sluncem ,na zemi roztál nanuk a já vypad z tvej kapsy .
V TEN DEN
Kostelní zvony byly faráře do tvářía davy lidí , pomocí ukazatelů , mířily do kostela .
Znáte to , ne .
Kostel praskal ve švech ,ale nafukovací nebyl ,a tak se začalo ,přestože venku mrzly a mrzely davy lidí ,a přemýšlely , jak by mohly mrznout a mrzet vevnitř .
---Kostel byl založen na konci 13.
Otrok
Stál.
Snad mohlo by se zdát,že zkameněl.
Koukal.
Přestože nebylo na co.
Tak trochu jiné nádraží...
Na nádraží stály davy lidí.
Čekaly.
Přijely vlaky.
Odjely.
UKŘIŽOVÁNÍ
v dešti
o štěstí
naneštěstí
Jarní lásky
Okamžik
Pššš .
Počkej , takhle ti to sluší .
Ale . vždyť já za to nemůžu .
Bublina
Zda se směje nebo mračínepoznáte ,nemá oči .
Haló bublino ,letíte zdaleka . Ouha , vítr vástrochu rozcuchal .
Prosím zůstaňte ,jen na chvíli .
DĚKUJI
Nepamatuji se na nic,jen když jdu spát , vidím tvé oči .
Jasně modré , veliké , prosluněné ,jako obloha v létě - bez mráčku .
Září jako odlesk zapadajícího slunce . Veliké , hrdé a krásné .
Angel with horns
Andělíček
je takovej malinkatej mužíček ,
co ho čert občas popíchne vidlema .
A náš malý mužíček se zašklebí ,
lllííí --- tttááá --- nnnííí
po špinavém nebi plují
přetěžké černé mraky
dva malé balónky se ztrácí
v obrovské nebeské hrázi
POZOR NA LIDI CO PRACUJÍ S VYSOKOZDVIŽNÝMI VOZÍKY
POZOR NA LIDI CO PRACUJÍ S VYSOKOZDVIŽNÝMI VOZÍKY
Lidé se dělí na 2 druhy . Na ty co psa mají a sbírají po něm hovínka , a na ty co psa nemají a musí sbírat hovínka po těch co psa mají , ale hovínka nesbírají . Sami si psa nedokáží opatřit , a tak alespoň sbírají hnědá , černá a občas i bílá , nebo barevná hovínka po těch co psa mají . ( Návod na vzetí hovínka : vzít pytlík , obrátit ho naruby , ohnout se , sebrat různobarevné hovínko, narovnat se zavřít pytlík , vyhledat nejbližší odpadní rouru , nechat hovínko cestovat .
Ž
Pěkný tričko - žlutý ,to je asi barva slunce . Ty ses tam narodil . Tam musí bejt docelo vedro ,co . Nemáš žízeň .
Zařvat si je spokojenost
ZAŘVAT SI JE SPOKOJENOST
Každej z nás má ňákej ten svůj tunel , kam si vobčas potřebuje zařvat , to co ho zrovna trápí .
Spokojeně vodchází , když mu vozvěna voznámí , že tam na druhej straně má někdo stejnej problém jako von .
Den kdy se narodilo slunce
DEN KDY SE NARODILO SLUNCE
usínáš přemýšlíš a máš pořád ten samej denzdá se ti že uvidíš sladké moře za rohemvčera byl rok hojnosti tuny lososů a štikti strkají mrtvé hlavy pod nohy jako nebožtík
zvracejí a splachují kousky mrtvých zlostídivná párty kde oživlé mrtvoly tě hostípodává ti někdo na podnosu černou cigaretusměje se na tebe ty na ni v překrásném kabaretu
tanečnice zvou do města nových sídelsvíjí se v rytmech ptačích křídelmávají rukama a zmateně skáčou okny vensnaží se přivítat nový slunečný den
Hoří ti studna
HOŘÍ TI STUDNA
Skoč tam kde se dole skrýváSmrtza tebou už se díváv Násje její velká sílaSlib po nás si vyprosila
Skočneboj se velkých pastíSmrttě vtáhne do propastív Násje pro ní trochu zlostiSlib že zbydou z nás jen kosti
Skočuž z hloubi na tě saháSmrtjenž na všechno je samav Nás do hlouby duše padáSlib že touhou se nám stala
Staň bohem se
STAŇ BOHEM SE
Visela na zdi cedule ,chtěla abych jí uvěřil . Chvíli jsem o tom přemýšlel - vypadala dost zdvořile ,ale pak jsem si to rozmyslel a život jsem jí nesvěřil.
Albatros
můj žal a tvoji zlost
odfoukne vítr v hvozd
pro potěchu pro bolest
nám dvěma pro radost
Kamený list
KAMENNÝ LIST
Suchý , zežloutlý lístek
houpe se na klidné hladině
a malý kamínek
Krásko
KRÁSKO
Krásko , nebud´ již tak plachá
krásko , snad nechceš zůstat sama
krásko , pojd´ na kolotoč štěstí
Tmavý pokoj
TMAVÝ POKOJ
Zvonkohra odněkud z dáli
přichází a zase mizí
na zem se snáší deštˇové kapky
Ona
Zahrada rozkvetlých jabloní
ztracených duší
svázaných v uzlíčku od buchet
hladí tvé tváře