.*.*.*.*.*.
Nekoukej na mě tak, měsíci
ošklivý úsměv máš na líci
nebudu první
kdo šíp a luk na tebe ve zlosti zalící
*bez názvu*
Jak přibývá nám na letech
spolu s kily
tak přemýšlíme
do čeho jsme se ještě nepustili
Sametová
Chci ven z téhle kůže.
Na trh s ní.
Ale
kde vezmu novou
Zapnuli topení...
Zapnuli topení
bude chvíle tepla
zahřejeme zkřehlé kosti
levným nočním proudem
K obrazu Božímu...
K obrazu Božímu jsme byli stvořeni
Pod obraz Boží se zpíjíme
Jsme obrazem Božím
či obrazem doby.
- - -
Na jaře mě zasypou květy
v létě zpěv ptáků křik dětí
volání mužů při práci
a pak
Příliš mnoho teček
Příliš mnoho teček
poslední dobou
nějak nechávám
za větou.
To ticho v tramvaji
To ticho v tramvaji
když zastaví všichni zmlknou
stanou se z nich ryby
než se moře znovu rozvlní
mrk
U Anděla
autobus na mě mrk
jak někdo přeběh za synagogou.
Mimo provoz
V neděli pozdě v noci
u východu z metra stál chlap
na tramvajový zastávce z jedný strany
reklama na cigára
neházej
Neházej flintu do žita.
Copak s tím to prase počítá.
Zaplacený dluhy
Zaplacený dluhy
všude po světě
To ať si tě náhodou
štěstí s horou nesplete.
Noci temná
Noci temná
nekonečná
když je tě nejvíc třeba
svítá
Když tě nikdo nehlídá
Když tě nikdo nehlídá
díváš se
klíčovou dírkou
do tmavého pokoje
Když chytíš lasičku za ocas
Když chytíš lasičku za ocas
co ti zbyde v ruce.
Dotek srsti
teplo života
(**********)
Za oknem je zase panelák.
Jako včera
Jako zítra
(*********)
Už jsi zas na dálnici
svejch omylů.
Nediv se
že nikdo nestaví.
Za oknem zas už
Za oknem zas už
mlho tmavo modro mlžno
a nebo už tma.
Opíráš okno o ledový sklo
Zavři oči
Zavři oči
to co nechceš zmizí
slepota je sladká
už nic neútočí
O snech
Jsme
pronásledováni
stíny okamžiků
které nikdy nenastanou.
(********)
Život je pohádka
o perníkové chaloupce:
Každý sedí na svém stromě
a hledá své světýlko
Papíru...
Papíru
Někdo napsal
ze smutku že rostou
pomněnky a konvalinky
(*******)
Pole zčernala
a mlhy zlenivěly
otáčíš sklenkou vína
v posledních paprscích slunce.
(***)
Jsem sen
po ránu vytřepanej z peřin
a ještě pořád něčemu věřím
plechová popelnice
Vlak
Ten vlak, co v něm teď sedíme,
jede až na konec světa,
a možná, že až tam dojedem,
tak bude po nás veta.
Dlažební blues
Po okapech domů se procházejí holubi,
někdo zalívá kaktusy,
někdo teď chodí náměstím,
a dlažební kostky zas hartusí.
Neotřelá
Lásko, mám návštěvu,
zas přišly slzy,
už byly dlouho na čekané,
a já si myslela,
Vločka
Koupila jsem si vločku
byla tak levně k prodeji
chtěla jsem si ji pověsit
na okno na pokoj v koleji.
Bez názvu
Vykašli se na to
půjdem spolu do ráje
není to daleko
jen kousek za rohem
bez názvu
Chtěl by sis přečíst moji duši
ona však není na klíček
tak nastav dlaně, ucítíš slzy
všech nenapsaných básniček
Teprv půl šestý
Teprv půl šestý, a mně už teď padají víčka do čaje
a měsíc kouká oknem do koleje
zubí se
dávno ví, kdo tu hru vyhraje.
Chtěla bych
Chtěla bych poznat sedmé nebe
to je tam, co bydlí andělé
házejí na nás dolů hvězdy
když noc nás lechtá po těle.
Jsem list
Jsem list vytrhlej ze snáře
a po nocích věřím na lháře
a co mi pak zbývá dělat ve dne
nevím
***
Naprosto nečekaná samota
se přetichounce třepotá
jak slunce ve tvých šlápotách
a zbyla jen má nahota
(krátká píseň o noci)
Bojím se bojím tvého usínání
bojím se bojím, že se mi ztratíš
že už tě nenajdu.
Když se mi touláš, touláš se mi
O hvězdě
Jednoho svítání, co snění zahání,
spadla jsem z oblohy, básníci bláhoví
co bdíte pro růže, kdo z vás mi pomůže
spadla jsem z oblohy, nikdo mi nepoví
Kávová lžička
Kávová lžička zavírá víčka
zamíchá kávu a pak jde spát.
Večerní káva, ta je ta pravá
nechá tě do rána svý žalmy psát.
Nechtěj mě
Nechtěj mě
ani na chvíli
ani než spadne
zrnko písku
Zradil jsi mě
Zradil jsi mou ruku, co se zmateně
zmítala v tvé dlani
Teplem přítomnosti
Vyhrál's to klání