Písmák moje AO
Jsem prázdná nádobadžbán, co ukradli mu vnitřeknejdu rozbít na střepinypro štěstí ani pro konecdokud mne někdo nenaplníbudu tady navždybezesmyslu bez důvodubez zvuku zvonůproč.
Hnus nebo špatný žert?
Narazila jsem na své pouti internetem na tento rádoby vtipný článek. Ale psy nekonzumuji a tak jsem v rozpacích. Je to hnus a nebo je v umění dovoleno vše. Kde jsou hranice.
Lucerna temna
Kdysi jsi mi svítilto jsem se ještě cítilabýt mužemJÁtolikrát mořem zanesenák břehům ostrova Lesbosse Sapfó jsem veršovalanarcisky jsem podupalanebo spíše poválela v představáchTvého mužství(jak asi chutná jaro. ).
Markýzi světla
A všechny rány nás laskajípřicházejí k tobě a tobě lichotí svými úderychtějí projíždět na tvých zádechTak vzniká slovoslovo bytí z nicoty a bití slovotě chce naučit řeči.
spirála
přílivová vlna marnosti jsemmarně a navždy od tvého pobřeží se odpoutatdo hlubin zapoměnípřání: nejsi a nejsem (nejde poručit)vracím se k tobě častějinež měsíční gravitacíproč. vždyť je vás tak mnohohvězdiček.
Není překlad jako překlad
Pokud se mi podaří dobře napsat linkhttp://sumar. bloguje. cz/305831-jak-prekladatelka-chladnokrevne-zabila-knihu. htmlzajímaly by mne vaše překlady např.
měsíc v tmách jsi
Měsíc v tmách jsii jeho obraz na hladině jezerajen mokré ruce mámkdyž toužím se tě dotýkatsi jen můj v tom okamžiku -mé oči si tě přivlatnilyv světle ztrácíš se mijindy v temotách (malba černou pastelkou).
Zrní slz
Zrní slz ti sypuzase hrabala jsem v minulostipo červícíh pochybnostihlodají já stárnu rychlejikolik vajíček ještě zbytečněodplavímkolik mrtvých hvězd spadnenež pochopíšže jsi jen kohouteks prázdnou barvou svých pírek.
Zasklený měsíc
Zasklený měsíc v rámu okna bolí v mé samotě tvé rány hladí mozaiky rozprášených snů poslední modlitba mi nepřinese klid ani naivitu předjaří už nevím, jak dál žiletkou si holím každý chloupek na svém těle zrodím se takhle nahá holá jako ptáčátko. Jsem pro měsíc také obrazem.
Vylhat si tvář
Večer nestihla jsem odmalovat
make-up tváře
stíny na duši
stopy mých malířů
skrze tento čas
Ještě jsem tě ani nepozvala k tanci
a už křičíš:
Nemůžeš.
Na mých rtech čteš slova
Sedmitečná
Nepoznáš nikdy
moje tělo.
Je neustále zahaleno
A neurčitky kytky by se daly
Olivou jsem
Olivou jsem
tak zralou a plnou oleje
stiskej mne pro štědrou odměnu
pro plný džbán léčivé radosti