Na mou hlavu
Už dlouho jsem nic nenapsal.
Mnohem míň než dřív raduji se z deště a
. a občas mám pocit že všechno padá
na mou hlavu.
orientační běh lesem
Zírám do koruny stromu
dochází mi slova
oněmněl jsem tím mořem zeleně a
do očí mi padají smaragdy oddanosti
Překvapivé zjištění
Zabrousil jsem na Písmáka
a pročítám svá 7 letzapomenutá dílka
a s potěšením zjišťuji,
že jsem i přes pokročení věků
Celtic Circle
Stála ve stínu moudrosti staletých stromůa volala do oblak. na její rameno usedl velký ptákhavran, co vracel se domůVyprávěl příběhy z dob pradávných příběhy vody,stromů ohně i rodin tak, jak psal je sám OdinZlatým písmem,písmem bezvadnýchOtevřela očia řekla ta upřímě a mile"přestože jsem neletěla dlouhé mílevím,že kruh se stále točí. ".
GMOŽ
Beltain se tiše vznáší éterema jen šlápoty ve sněhu
jsou důkazem,že ještě
žiju. nebo snad ne. Kos se zářivě žlutou žížalou v zobáku pomalu hopsá ke měmagor. -kde je pud sebezáchovy.
egoistická
kdybych se alespoň necítil tak zmateně
Jednou,jen jedinkrát nebýt součástí krvácející rány. na tvé kůžijen kapkou krve,která ví,že za malou chvíly skončí své putovánípo tvém srdci
nedovol prosím abych
stal se pouhou sraženinouChci navždy proudit v tvém tělemoc se bojím okamžiku,kdy zemřeš. polož ten nůž. prosím.
Jsem otrokem
vlastního tělavlastní dušejak mlha nad řekou rozplývají se má přáníi mé sny. jak zapadající slunceztrácím na intenzitě svého zářeníavšak bez jistoty návratu. ale hlavně. Jsem otrokem vlastního zrození.
Malý hledač pravdy
Na sedačce sedí dítko-né zcela vyzráléV ruce drží papír bílýOhýbá sivé okrajeohýbá je s velkou píliA já sedě vedle něj čekám,zda-li přestaneVíte pane,skládám origamido noty mi přihrajea já stále jako divýzírám na ty okrajejež jsou pro mne modlitbamihledám pravdu-snad nějaká jePrsty hladí ten papír krásnýzvuk,jak když vítr kvílíčekaje,že vyhrajeřekl mi,že před malou chvílív očích zářil mu plán víc než jasnýhledat pravdu-snad nějaká jeChlapec skládaje náhle se zarmoutíjako když vločka sněhu roztajeChci utéct z tohoto světaříká a dál překládá okrajerýsuje se mu v rukách,krásné tělo labutí. nachází pravdu-pokud ovšem nějaká je.
Noi Toi
Raní rosa dopadá na listy trav
snad kvůli tomu,že slunce vyjde
vracím se za tebou domů.
Do domova provoněného láskou
Odkvetla...
Myslíte si,že musím kvést.
Nemusím-jsem přeci
Lotosový květ.
nezachytitelná
Je jak zlatavá míza protékající kořeny stromůJak pocit když po letech vracím se domů. Do svého nitra blankytného nebev každé mé buňce. kousek tebezbláznit se v té touze plakat,smát se řvát v agóniitak dlouze. tak dlouze.
Passiflora Incarnata
Miloval jsem tě jak letní déšť
jenž padal do tvých řas
oči jsem na tobě nechal
abych mohl slepě kráčet za tebou
Sluchátkové mikrosvěty
Jdu.
A oni jdou proti mně, jenže.
ani to nevědí.
Všichni mají sluchátka na uších a žijí své dva životy
Božská dítka
Tam nahoře se honí černá mračna
a na zem dopadá mokré štěstí.
děti plácají a cákají se v maličkých světech lásky
a je jim dobře. jejich rozjařené tvářičky
Pro bratříčka
Bratříčku.
Jak jsi mi tajemným a vzácným
ač máš býti nepřítelem,mně přítelem být se zdáš.
mé tělo je i tvým tělem.
Polib mne
Pojd. polib mne. prosím.
Přestan hledat, vždyt právě kvůli hledání nenalézáš.
Africký bubínek
Koupil jsem si od černocha ve stánku
africký bubínek štěstí
měl dlouhé dredy a plnovous s keramickým korálkem
vesele si bubnoval
Obludné nic
Vysrat se na všechno
a zvrátit v sobě krásno
dost to zamrazí
když stékají kapičky rtuti
Záclony
Moucha na okně
a záclony pláčou si do výstřihů
černá mlhakolem se vznáší
Kolik zažívám štěstí.
Tma
Pojď Lásko posvačíme zbytky snů.
ještě obletíme svět.
snad. i kdyby dnes naposled.
Alea iacta est
V plamenu červené svíce
cítím tě a zkus si skluz
těch kapek vosku po tvé šíji
rozpálené líce a oči -dvě blýskavice
Prsten z hematitu
Snad pro tu tvář,
jenž snaží se kovem býti
nad hlavou černá se svatozář
tu sílu tak míti.
Ve smyčkách času
Zbláznit se ve smyčkách času
jen. jen pro jedinečnost chvíle.
v té změti slov a hlasů.