Písmák soumrak hořících
soumrak hořícíchobloh/a večer není levná-odříkávej pozpátku motlitbu prý nejsi sám-hrazatmění světla dříve záblesk tmyroztrhne pochybnostibezvěrců váhavých Vrahůprastaré město ukrývášpinavá slova starých kněží-nemáme spěchat není kam a spěch se trestá opouštěním-rozlité stromy nad ohništěmby mohly vyprávět
tak jako každý celý Měsícsmíš hladit tváře ženám a vzdychat bez dechutak jako vypuštěný sluncem vyčerpaný dnemse musíš radovatkdyž přijde noc a pohladí své dětitak jako prázdná krysí touha poznala kam nesmí jítpoznáváš i tytak jako slza pokušenízanechává mastnou stopu vprostřed nelidských pocitů kdese nepokouší kdese cítíjenom sen kdesny každého rána umírají srozbřeskemsrdcový král se schoval vlesích když královna nechaladuše jítvzhůrukpravému králi polykajícímu ztuhlá těla věřících
vorgastických křečích doplují cíle-nehledej důvod . dávno není zvědavost je hřích-a milenec bohů zůstal mlád
žalozpěv za den
už dříve jsem se mohl schovat za kapkya ani tentokrát to nechci dělatrostl jsi ulicí stejně jako ona ti dávalaživot jsi sál na dno těch kapek které teď křičípřes pády naučil tě vítr strachunení vítr už nejsou pádyzvoník burácí naposled podívejpro náspro náspodlaha u mne vbytě tam kde jsi střelil poprvéby se smála jen kdyby smělaa mladí muži venku vypadají přesně jako typřed půlrokem
pro tebe dnesžalozpěv za den
oči které nechtějí vidětuši které slyšíaž příliš mnohoaž příliš mnohopomalí ptáci sedí za sklem a zpívají falešněpísničky které já už známty které jsi mne naučilbez výkřiků jsem nemocný a chci lékpro srdceuž dávno jsem ti chtěl řícta ani teď to nemůžu udělatpostříbřená víčka zůstaly dnes spáttvé srdce není zlaté, jenom ústa téměř bylyhodiny a hodiny bez dechu jen cítit tvé slovobyl zázrakčas se zastavil už kdysi předtímčas který jsem ti vždycky dával bez řečía tys bral víc než bylo třebajeden svět byl ti málojeden svět byl nám mocvšem kdo neví co je žítza svítání poručíme runduzapějeme žalozpěvy na noc
přes mlžné okna se nelze ptátodpovědi dávno nejsoukmánízačíná film bez konce režisér zapomnělna pointu schoval ji do tvé hlavysestřička povídá příběh kluka bez rozumua tmavá skvrna na podlazepolyká světlo kolemjdoucích párůzbývají hodiny kdo sem nepatří prosím jdisnad spadla černá hvězdanebo jsi spadl tya zlomilseuž dávno jsem ti to mohl říctale nechtěl jsema teď nemůžuuž nemůžu
ruské holky mají malé prsa, ale o to líp souloží
kornouty slz si koupím u pouličních holekjsou to vaše slzy, které kradua já se jimi denně dávímjsou to jejich kapky potu v kanálech lidských -cobykdyby-"nejste jako ony"ty i já i ten chlapík vedle jsi mnohem míň s těmi trapnými vzdechy kdy předstíráš orgasmus s náhražkami tváří si stříkáme tělní tekutiny po obličejích vítězí chlapík s největším pérem a egem pomalu začínáme věřit vlastní dokonalosti já tedy ano
zhasni jsme menší o půl srdce
ach je to tak dekadentní opěvovat kurvy.