Písmák Úvaha
Hodiny běží stále kupředu,
já kloudnou větu napsat nesvedu.
Jen tupě hledím na monitor
a přemýšlím o své osobě.
JSI
JSI vítr, co nejvíce mě uchvátil
JSI slunce, však jen’s mě napálil.
JSI déšť a smýváš ze mne samotu
JSI člověk, co ukládá mne do hrobu.
Šok
Zrovna sedím na posteli,
když tu náhle píplo cosi.
Vystřelím jak pomatená,
abych zase zpět si sedla.
Zamyšlení
Všechno, co bych chtěla mít,
nedostanu, to je hřích.
Podnět k hříchu by tu byl,
jenže už se vykouřil.
Trápení
Mám ráda ty krásné dny,
kdy jsme spolu jen JÁ a TY.
Jdem v něžném objetí tou Zlatou uličkou,
když ty spatříš najednou
Bazén
Hlavička dost mě bolí,
protože plavala jsem, jak stádo sloní.
Nejprve jsem se jen potopila,
abych se záhy vynořila.
Pískle
P éčko jako pravda,
to unáší mě tmou.
A čko jež věští vždy jen ANO,
mě přitáhlo, jak dlouhé lano.
Samota
Přemýšlím a hledím do výše,
však vidím jen trápení, ve kterém topím se.
Nevidím překrásný, třpytný svit měsíce,
který mě uchvátí obvykle nejvíce.
Poraď mi
Poraď mi, jen poraď teď,
co je pravda a co lež.
Sama nevím, co dělat,
co si počít vlastně mám.
Proč?
Proč a pro co vlastně žít,
vždyť život nemá smysl,
tak proč tu být.
Proč prosím srdce mé přestává bít,
Vzpomínky
Celý den kapky mé po tváři stékají,
to se nic neděje, já se jen utrápím.
Že ty`s mě opravdu neměl a nemáš rád,
nedávno řekl`s mi: „Jsem jen Tvůj kamarád. “
Čas
TY krásný čase věků,
kdypak se asi zastavíš.
TY voníš, jak mnoho pěkných květů
a s lidmi stále závodíš.
Představy
LÁSKO má, tak kam si šel,
já čekám na Tě každý den,
že přijdeš ke mně, zavoláš,
usměješ se a zlíbáš.
TY-TOBĚ
Máš krásný oči veliký,
ty probouzej ve mně pocity,
že neměla bych dovolit,
ty city nechat provalit.
Pocity
Sedím v pokoji jenom sama,
zavřená se svejma pocitama.
Vím, co je správné a co ne,
proč tedy myslím jen na Tebe.
Ty a Já
Tvé tělo krásně voní,
mě u srdce však bolí,
jak nádherně se usmíváš,
já přemýšlím jen, jak líbáš.
Okvětní lístky
Když přemýšlím tak o svém životě,
říkám si, kdy asi najdu Tě.
Pak přemění se moje snění
v překrásnou nůši plnou květin.
Černá a bílá
Když oči se klíží
a noc se blíží,
schoulím se hned do postýlky,
představím si mé andílky.
Hvězdička a Sluníčko
Na nebi nádherné třpytí se Hvězdičky.
Všechny jsou spojeny v jednu velikou,
která je hvězdnou duší mou.
Za dne Ty Sluníčko celý svět hlídáš,
Krásné snění
Nejprve stála jsem jak prkno, rovné,
pak vzápětí překřížila své ruce, obé.
Ty stojíš proti mně
a najednou už klečíš,