ve žlutém písku (úryvek)

Mhenet nečekal, jak krásný může být úsvit na poušti. Zlatá zář je zalila jako sprška zlata. Omotávala se jim kolem nohou a vykouzlila lesklá roucha na jejich srsti.
„Jakým směrem teď půjdeme.

Reen: pán Cristalisu

„To je nádhera…“Asar obcházel trůn kolem dokola a nemohl zněj spustit oči.
Stříbrné rytiny odráželi žluté světlo ohňů zapálených vkruhu a bohaté rubínové vykládání vysoko nad hlavou a na područkách, připomínalo obrovské kapky krve, tekoucí zotevřené rány bojovníka.
„Je…“ hlesl Martorius a zvedl oči knebi. Ani jedna hvězda nesvítila, jen úplněk měsíce zářil jak vševidoucí oko za šedými závěsy.

Prázdné náručí

Prazdné náručí

Prázdné náručí
Slyším šelest jarní trávy. Slyším ptačí křídel šum. Slyším kapky vody. Překrásný to přírodní um.