Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSen
14. 08. 2006
9
8
2312
Autor
Idefix
Sen
Cítila jsem vůni pomerančů,
santalového dřeva,
smrků,
borovic a sena.
Vůni deště,
kapek času,
vůni zralých klasů.
Závan pohybu a jasu.
Vůni dálek,
pouští,
karavan...
Vůni popsaných stránek starých mistrů.
Křik racků,
kroužících v letu,
pár suchých klacků,
jak lidé v Ghettu - čekajících na vodu.
Pak zas vůně
... santalového dřeva,
smrků,
borovic a sena,
... to truhlář rakve dělá!
8 názorů
nebýt posledních slov, bylo by to o ničem, aspoň jsi to pěkně osladila, ehm, co to kecám, spíš opepřila ;)
t
:)...mam pocit ze ty hezky veci vznikaji vzdy spis jen takovou mensi ci vetsi nahodou a ne umyslnosti...
Montrealer
18. 10. 2007
tohle...je paradni,moc se mi libi,pripomina mi to cesty-cestovani ktery ja tolik miluju...snad citim i tu vuni...a ten konec,vzpomnela sem si pritom na Erbena:)vazne moc povedeny.moc!
tys to jediný prostě správně vzal,tak to mělo být a vyvolat dojem právě toho zvratu!A vůbec se to táhne celou básní...
Verš poslední - hřebík do rakve
jinak mi z toho bylo tak hezky,
do závratě
jako ve snu
když klimbnu
-t-
není zlá...ten konec je fakt nic moc, chtělo to zvrat, ale ne takovej...
Člověka to ukolébá, zanese někam do sna a pak ta rakev. Hmmm, nevím. Ale aspoň to má závěr.