Písmák Růže
Kousky kůže a slepené prameny vlasů vytřepávám z pokrývky na posteli i po těch měsících plánovaného ticha Smetávám je odevzdaně do rohu pokoje kde si poklidně žijí svým vlastním životem relikvie pohoří s obrysy jaké měla Tvá ňadra A když pak někdy otevřu okno abych odvětral vzpomínky a udělá se průvan . místnost se na chvíli opět sladce provoní růžemi . . .
Panenka s blond vlasy
Jako malá holka sodřenými kolenyco zakoplaa ztratila svou nejmilejší panenkutu sdlouhými blond vlasyv krátké květované sukýnce
Věříš na slitovánína pokoruže skloním hlavua nechám hvězdyna pokojipro jiné
Pro ty co nelžou srukama za zády a zrakem sklopeným kzemipro tyco snad ani nepálítak nahlasjako mé hříchy.
Nezavolám (neznám číslo)
Ztrácíš sevmlhavém oparu vlastních vzpomínekkocoviny tichaa prostéholidskéhoosamocení
*******************
Půlnoční smutekprosvítil Tvůj úsměvvypálený kdesi hlubokozté nejlepší hlínya stále plnýhrané vyrovnanosti
Slzapřistálana chodníku(Ty jsi mipřistálavnáruči).
Poloprázdná
Ve chvílích těžké letargienavzdory návoduprotřepua vytahuji zátkuOzve se jen tichéPLOOMPa rychle vyšumíšže všemi svýmišminkamibolestís tou svou nesvobodouse svou pihou na levém prsuVe chvílích jako je tatonezbývá již mnohofotek z cesta suvenýrů na policiSnad jensladko v dlaníchtrocha parfémua ta naševěčně nedopitá láhev.
Svázaná
V zakouřené kavárně v den Tvých šestnáctých narozeninkdyž dým vykouzlil poslední piruetua zima udeřilaUpadla jsi na podlahu tanečního parketunohu v podpatkunelidsky zkroucenouv úsměv pozbyté nevinnosti
V sukni nad kolena a lehké blůzetřásla ses zimoua pokorně prosila o svrchníkSnad i proto jeho decentní odkašlaníneznamenalo nicJen tupý úder do tmykožená poutadřevěnou celua tiché zašeptání"už nikdy nepůjdeš spát"
Křídla
Křídla
Křídla. To jediné na tom všem bylo alespoň nějakým zvýšením jeho životního standartu. Bral to jako takový malý splněný sen. Sen nad jehož vyplněním ten kluk uvnitř nikdy nedoufal.