Písmák Kosti
Po cestě za plodem nicotnosti
objevil jsem postupně
celou sbírku křehkých kostí,
které jsem si přivlastnil.
Konstrukce letu bez křídel
„Forma není nic než prázdnota a prázdnota není nic než forma. “ (Sútra srdce)
I. Nedělní odpoledne
Ten den, kdy se stala ta událost bylo velmi hezky. Vím, že začínat něco takto banálním tvrzením je přinejmenším podezřelé, ale mám nejasný pocit, že na to, co se stalo, mělo počasí určitým způsobem podstatný vliv.
Dům
I. Legenda o Domě
Konečně jsem se odhodlal a postavil si Dům. Je to můj vlastní Dům. Doposud jsem nikde na světě neměl žádné místo, o kterém bych mohl něco takového říct.
Kobylky
Pan Cibetka pracoval na farmě již stodvacátým rokem a dosud nebylo lze spatřit takové úrody co letos. Den co den slunce žhnulo a metalo svoje světelné šípy jako neviditelné jehly, bodající pod ostrým úhlem do lebeční krajiny pracantů. Zrovna dneska ránem, když bylo možné zaznamenat zářící kotouč teprve na svém vzestupu a proto jen snepatrnou výhřevností, bylo naměřeno rovných 451stupňů Fahrenheita, což je teplota, při které se samovzněcuje papír. Upana Cibetky však papíru co pole polem nikde a tělo pracanta jest co do jakosti či bodu vzplanutí dosti jiného kalibru.
Vysedlé zdivo snědených krámů
Vysedlé zdivo snědených krámů jim schránu nemocnou seschlou uvidět ležet larvu lety zavátou Píšťaly nenabyté allegro v šumivých okvětních lístcích zpěvů vkánonu tavících tónů Ustrnout blízko blaha písku ve skráních stavidel zrcadel moří objevů fanfarónů za tmy tmoucí Klaviatur mžiky věků nasává kořeny spouští stonky popouští míchu bezectnou duhu dní Krempou krasů na chrpy shlíží bledě smýšlí ovína vánku vně míchy kmitat připouští kru Cihlu pod kosu kmínem drtí smyčcem tupí bázlivé steny hladin hluků zasklených hadů vkůru kalu
COITO ERGO SUM
Cosi Obsedantně Iritujícího Třelo Otvor Emanace Rustikální Geometrie Okolo Simulace Uretrálního Magnetismu