Písmák Inventura mé tváře
Tváří vtvář vlastní představě o tom, kdo jsem
Jsem nejistá, váhavá, přemýšlím.
Prohlížím si své dílo a jedno vím,
Vím přesně, kdo nejsem.
Poznání
Bosá tančím ve střepech svého já,
Srozkoší prožívám tu bolest,
Co vlastně mi teď zbývá,
Už nejsem,
Odpuštění
Probouzí se ze sna a slastně se protahuje. Její krásná tvář se usmívá. Dnes je den Boha. Po dlouhém půl roce je opět den Boha.
Proměna
Stála tu, maličká,
v drobných ručkách,
držela svět,
stála tu, zářila,
Přízraky
Běží. Bosé nohy jsou celé zmáčené ranní rosou a začínají se obalovat jehličím a větvičkami. Mlha se povaluje vprobouzejícím se lese, ptáci začínají svůj ranní koncert a slunce vystrkuje své zlaté paprsky. A ona stále utíká.
Řev
Krásným letním večerem měkce dopadají poslední paprsky zapdajícíhoslunce. Vzduch je prosycen vůní lesa a lásky. Sedí vkočáře a klimbá zabořená do měkkého polstrování. Monotónní pohyb způsobuje, že upadá do slastného snění.
vyznání
Miláčku,
Tvůj úsměv sebral slunci zář,
a měsíc, ten bledý noční lhář,
dal lesk Tvým očím.