Nevím..
Až když se setmělo, všichni usnuli.
Protože tma zavírá oči. Ty moje zůstaly otevřený.
Hledají budoucnost.
Jsem černá.. a červená..
Probouzíš se do tmy a pláčeš.
Smutkem. Víla smrti.
Štěstím.
Končím..
Zamčené srdce navěky nenechám. Vášeň v mém těle zkrotit neumím. Zjizvený obličej Tobě přenechám. Trápit se.
Sténám..
Na kameným stole
leží černý růže.
Tak nádherně září.
Na ňadra mi spadla kapka krve.
(ne)mám čas..
Říkávala:
"Však je ještě čas. "
Jednou se už neprobudila.
Vzpomněla jsem si na její slova a běžela rychle na poštu zaplatit složenku.
Dělám, že jsem..
Vstávám - z těžka
Myju se - osvěžující
Jím - moc nemám chuť
Jdu - nevím kam
Uvadám..
Mrtvá budoucnost toulá se mým tělem.
Nevinná krev, vinné ženy.
Levná láska za kostelem,
potopená v mořích pěny.
Tančím..
Tančím a zpívám, poddám se lásce.
Všechno co mám, Tobě teď dám.
Vem si mé srdce.
Vem si mé tělo,
Topím se..
Tiše se ztrácím pod hladinou moří,dívám se do hloubky, duše mi hoří. Nevěřím na návrat,i když křídla mi nasadí. Cítím vzrušení,když po mokrých vlasech mě pohladí. Jsem tak nevinná, udělali ze mně anděla.
Stojím..
Jen několik let,jsi trpěl tenhle svět. Pak jsi to už nedala mně jsi tady nechal. Vzpomínám na chvíle krásný,kdy nám bylo všechno jasný. V opojení trávy,naší křehký slávy,padali jsme vzhůru,padali jsme do nebea já přitom myslelajen a jen na Tebe.
Spím..
Smrtící dech jsi z blízka ucítila.
Ještě jeden krok a málem sis ublížila.
Málem jsi padala níž a níž.
Probuď se, vždyť Ty sníš.
Zabila jsem..
Sedí v koutě,
pláče.
Kolem jen krvavé stopy.
Byla to ona. Byl to on.
Přemýšlím..
Přemýšlím a nevím. o čem.
o kom.
to vlastně přemýšlím.
Běhám..
Běhám si po louce plné mrtvých těl,cítím slast, když mě bodá roj včel. V lesní studánce krve upíjím. Pláču, když Tebe náhle míjím. Tvá duše do ráje odletěla,nic už nezbylo z Tvého těla.