Na co myslíš, drahá?

Zastihla mě právě na odchodu. Samozřejmě že mě napadlo jí zabouchnout dveře před nosem, už mě ale zahlédla, a tak bylo zbytečné si věci více komplikovat. Měla jsem vúmyslu ji pozvat dovnitř, některým lidem však netřeba říkat: „Chovejte se jako doma. “ Sama se pozvala a namířila si to rovnou do obýváku.

29. 12. 2008
0
1
330
Povídky

Croissant s čokoládou

Byla jsem zrovna vnákupním centru. Rozhodovala jsem se, zda zakoupit sýrový croissant, nebo ten sčokoládou… když tu mi zazvonit telefon. První reflex, který jsem od svého mozku dostala, byla myšlenka na cestovní kancelář; takové ty skleněné dveře polepené všemožnými poutacími letáky snápisy exotické dovolené. A uvnitř seděla vstřícně vyhlížející žena se sluchátkem u ucha, na jehož druhém konci jsem měla být já.

13. 06. 2008
1
2
389
Povídky

Kapky života

Prší. Déšť dopadává prudce na zem. Každá kapka se po dopadu odrazí, a ještě než se stane součástí velké louže, proletí se vzduchem vdrobném geometrickém útvaru. Ten je pro každou kapku jiný.

18. 03. 2008
0
1
402
Povídky

Jak ten čas letí

Jak ten čas letí
Jak ten čas letí,
když andělé mávají svými křídly.
Vanou nás dál,

04. 01. 2008
0
0
457
Volné verše

TUC TUC TUC

TUC TUC TUC TUC TUC TUC Milovala moře. Nikdy jej sice neviděla, ale naplňovalo její myšlenky, ji celou. TUC TUC TUC Chtělo se jí tancovat. Podívala se nad sebe, do ostrého světla mířeného přímo na ni.

01. 01. 2008
0
3
480
Povídky

Vánoční hvězda

Vánoční hvězda
Vyšel zdomu a popadla ho naprostá melancholie. Během celého měsíce to vypadalo, že se letos budou Vánoce slavit na blátě; počasí však opět překvapilo. Všude, kam jen dohlédl, byl čistý bílý sníh. Jako by někdo tam nahoře už nemohl snášet všechnu špínu civilizace a snažil se celou zem očistit od všeho prachu.

29. 12. 2007
1
1
564
Povídky

Silná brazilská káva

SILNÁ BRAZILSKÁ KÁVA
Jednoho dne jsem se vracel zpráce domů, když tu se na mě někdo obrátil sotázkou: „Co si myslíte o vlivu demokracie na dnešní obyvatelstvo. “ Už už jsem sklápěl hlavu na náznak maximálního nezájmu a zrychlil chůzi, když tu mé periferní vidění oka zahlédlo milý úsměv. Zastavil jsem se, otočil a koukal do tváře neznámé dívky. Nebyla nijak zajímavá, ofina střižená podle katalogu francouzské módy a la šedesátá léta se marně snažila zakrýt zlatavé pihy, ale přesto mě na této dívce něco zaujalo.

11. 11. 2007
4
5
507
Povídky
Nahoru