Pa(s)t
V (ne)bezpečí náruče
dvě ruce, dvě obruče.
Svírají.
Stírají
Bez návratu...
Další z Fénixů ve mně. umírá.
Slyším praskání staletých trámů.
Dohořívá naděje, snad (ne)víra.
Na hotelu v pátek odpoledne
Pokojská hotelu Hodina si zalila desáté kafe.
Třese modrým lakem na nehty a kouká ke dveřím.
Občas se zachvěje zimou, častěji strachem,
desítky let na jedné židli, v lidi už nevěří.
Kdyby nikdy....
„Kdyby“. bolestivé slovo. Ve vztahu k minulosti vyjadřuje lítost nebo pochybnost nad vlastními nebo cizími rozhodnutími. Analyzovat vlastní rozhodnutí je užitečné, ale je dobré o nich pochybovat.
Bez proudu....
Setmělo se.
Po chodníku přešla žena v černých brýlích.
Odhodlaná vidět jen tmu.
Světla v obchodě pohasla.
(P)o dušičkách
Čas se zastavil v čekání.
Hudba zůstala hrát v posledním tónu.
Oheň ztuhl uprostřed plamenů a chladne.
Září… ale chladne.
Sv.lékárna duší
Podivné město. Lidé tu chodí nazí, a přesto jejich nahota není vidět. Schovaní za maskami šedi občas jimi probleskne nějaká barva, která jejich přirozenost odhalí, praví brožovaný průvodce. Za celý večer jsem potkala jen tři muže.