Písmák Pro mou Barunku
Když usměješ se na mě,pak přitulíš se blíž,cítím se tak šťastně,to doufám, dobře víš. Když je Ti smutno,a i plakat se Ti chce,není mi to jedno,puká mi srdce. Když s Tebou nejsem,bloudím po bytě,jak ve snu jsem,chci tím říct, Miluji Tě.
Jsi !
Jsi má láska,jsi má strast,jsi má múza,jsi má slast. Jsi to, proč žiju,jsi vše, co mám,jsi to, proč se biju,jsi to, čeho se obávám. Jsi mým sluncem na zemi,jsi mou jedinou touhou,jsi mou hvězdou na nebi,jsi mou barevnou duhou. Jsi můj anděl bez křídel,jsi lano, co mě škrtí,jsi můj milovaný přítel,jsi mou bolestnou smrtí.
Skutečný život
Život není pohádka. je to horor, na který se musíš odnaučit dívat přes prsty.
Lež
Přísahám, už nikdy Ti nebudu lhát,nočních můr už nemusíš se bát,udělám cokoliv, abych svou lež odčinila,ikdyž vyslovena pro Tvé dobro byla. Nechtěla jsem Ti tím ublížit,já chtěla bych s Tebou navždy být,jenže osud si něco jinýho usmyslel,že ublíží nám, to už nedomyslel. Kašlu na osud, nevěřím v něj,budu s ním bojovat děj se co děj,nevzdám se Tě, znova už ne,tak ať už své pěsti zatne. Půjdu s Tebou klidně na konec světa,jakkoliv trnitá a bolestná to bude cesta,překonám všechny nástrahy a překážky,když Ty mi dáš aspoň trochu své lásky.
Anděl...
Kráčím prázdnými ulicemi sem a tam,
jen zamilované páry kolem mě chodí,
Tebe lásko beznadějně hledám,
osamělí jako já v postelích bdí.
Smrt...
Stojím naproti Tobě s nataženými pažemi,
v dlaních držím své srdce a daruji Ti jej,
s úsměvem ho vezmeš do ruky s růžemi,
úmyslně bodáš pomocí trnů do něj.
Má láska k tobě...
Stojím uprostřed louky v dešti,
koukám na měsíc a necítím chlad,
ptám se jej v tiché prosbě, kde jsi,
on neodpovídá mi, je němý snad.
Lásky klam
Pro možnost být s Tebou,vydám se klidně na konec světa,jenže Tvá láska ke mě je jen hrou,kterou si krátíš dlouhá léta. Krvácím, když semnou nemluvíš,žárlím na tvé přátele,umírám ve chvílích, kdy odcházíš,tvá slova totiž klamou dokonale. Tvrdíš, jak moc mě miluješ,jenže slova nejsou všechno,pro ty slova nic neděláš,a já nevěřím Ti už dlouho. Jizvy na mých rukou krvácí,a Ty stále má slova ignoruješ,už nemám sílu být pořád se smějící,kašlu na vše, jak Ty chceš.
Bolest z lásky
Bloudím ulicemi spícího města,a marně se ptám, kudy k Tobě vede cesta. Po nocích bdím a nemohu spát,protože o Tobě si nechávám každou noc zdát. Srdce mě bolí, když pomyslím si,že Tebe ztrácím. ztrácím sny,že život je svině a lásce nepřeje,dochází mi, že nepovolí a nemiluje.
Láska
Ve chvíli, kdy opravdu miluješ a není Ti přáno s tou osobou být, dochází Ti, co vlastně láska je.