Písmák Rytir - kapitola prvni
Hučení potoka, jarní zpěv ptactva a hřejivé paprsky slunce začaly pomalu oznamovat konec zimních dnů. Lesní zvěř, mžourajíc ze zimního spánku se opatrně protahovala jarním dnem a poohlížela se po čerstvé zeleni. Ze stromů stékal poslední sníh a mezi kapkami vody začaly kvést jarní pupeny, obalujíc smutné zimní větvičky. Ve vzduchu se vznášeli draví ptáci a jejich bystré oči se pokoušely najít budoucí oběť jejich útoku.
Rytir - kapitola druha
Druhý den ráno, jakmile první paprsky slunce dopadly na kapky rosy lesknoucí se na listech trávy, stáli Horgar a Ferin skoňmi na návsi připravení kodjezdu. Po celé vesnici bylo ticho, rušené pouze šuměním potoka a prozpěvováním čerstvě probuzeného ptactva. Koně nejistě pošlapávali na místě, sem a tam pohodili hlavou. Ferin, který seděl na Ilritovi, byl sice ještě sláb, ale snažil se vypadat svěže.