Písmák Pro Manželku
Ranní větřík dneska vál
když jsem šel kolem skal,
domalé jeskyňky,
pro mou manželkyni.
02. 09. 2001
0
0
853
Jen tak pro radost
Dopis z Adélčina věčného ostrova Lásky
Mám rád ty slunná rána, kdy mne sluníčko probudí pošimráním na tvářích. Jen se maličko protáhnu, rozkoukám, utrhnu stéblo travičky, která tu hojně všude roste a pošimrám mou manželku na nosánku. Vždy se roztomile usměje, ale očka neotevře. Vím, že se jí to šimrání na nose líbí, a ona to stejně moc dlouho nevydrží.
12. 06. 2001
3
0
1647
Próza na pokračování