Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro Manželku
02. 09. 2001
0
0
852
Autor
Adélčin_Eternal
Ranní větřík dneska vál
když jsem šel kolem skal,
do malé jeskyňky,
pro mou manželkyni.
Vyzvedl jsem jí,
trucovala si tam,
pohladil jsem jí,
a řekl: Jsem rád, že Tě mám.
Usmála se na mne,
Řekla: Oženil jsi se za mne!
Tak se starej,
než se mi něco v jeskyňce stane.
Já Tě tam nenechám,
srub z dubu pro Tebe vytesám,
budeme chovat ovečky,
a šetřit chlebové drobečky.
Našetříme celé jmění,
a jeskyňka se změní,
v rekreační středisko,
a my půjdem na disko!
Jsou manzele, co nepisou VUBEC ZADNE verse /ale momentalne nevim, co je horsi..../
;-))))
Kateřinko, zkus napsat nějaké verše svému manželovi, kdo ví co na to řekne, třeba taky jen (nenene) :o)))))))
Adélka_Eternalová
08. 09. 2001
Albireo má pravdu, opravdu dosti slabé, chtělo by to něco víc, když je to psané pro MANŽELKU :o)
slabé, slabé... ale milé! manželka pochopí :-))
vždyť... nemusím psát manželce básně hodné nobelovky... důležité je vůbec vyjádřit lásku... zájem... pohladit... :-))
Nechejme manželku, ať zhodnotí dílo svého manžela :o)) Třeba to rozsekne, jaké to teda je :o) či není.
A tam to hezky roztočíte a budete z toho zasejc na mizině! :)
známe, zpátky do jeskyňky, ne-li hůř, na stromy!
(příklad rybářovy zlaté rybky.. ta toho naslibovala a jak nakonec na pozadí chajdou snovou dopadli!) inu nevalně.. :))