Písmák Pro Inečku
Inečka
Člověk - krásný, city kamenné,
jen další obal ze spousty dek.
Srdce - láskou, vedví zlomené,
Vzpomínka
Dvě mazlící se těla pod jednou peřinou,
laskání vlasů smou milou, domnělou.
Laskání vlasů a mírně zrychlený dech,
šeptala: ,,Přitul se blíž, nač ňáký spěch. ´´.
S.A.M.N. aneb pendreky útočí
Strážní andělé městečka našeho
aneb pendreky útočí
,,Poručíku Štefane, zahlaste náástup. ´´ zařval ve dveřích uniformovaný muž se čtyřmi hvězdičkami na výložkách a přejel pohledem malou, zakouřenou místnost.
,,A jeje, rotvajler nám přišel,´´ ozvalo se znuděně od stolu, u kterého seděli dva strážníci a hráli karty.
Deprese...
Sedím v prázdném pokoji,
deprese mnou zmítá,
Život stojí za hovno,
změna, ta se vítá.
Óda na Milana Baroše
Óda na Milana Baroše
Na krátko vlásky střižený, k tomu jedna bradka
Milan Baroš nastupuje, to zas budou jatka.
Z lavičky zahřáté urychleně kluše,
Ukolébavka
,,Spi, má malá, spí už včela na medovém polštářku, lípa ze sna vůni dýchá, spinkej taky, buď už zticha, hou, hou, houpy hou. “
Jako malá slýchávala jsi ta slova každý den. To jediné Ti z dětství utkvělo vpaměti. Slova a tvář matky, jíž se vočích odrážela bezmezná láska.