Písmák Není třeba mít název
Dnešní ráno si protřelo své oči milion lidí. Bylo jich o jednoho méně či více než včera. Nevím.
Ti, co tu procházeli každý den, ráno vstali, zvedli víčka, vstali z postelí, otevřeli dveře a jas slunečních
prstů se jim vloudil do úsměvů.
SVĚTLO A TMA
PRÁZDNOU CHODBOU, KUDY CHODÍ VÍLY V CHATRNÝCH ZAVOJÍCH POTMĚ,
CÍTÍM SAMOTU ZE ZAMČENÝCH DVEŘÍ A SMUTEK ZE ZÁMKU NA DVA ZÁPADY.
V TICHU, V TOM SLOVĚ NA ČTYŘI PÍSMENA, SE SMĚJE PRÁZDNÉ AMEN V PAVUČINÝCH ČERSTVÝCH STÍNŮ
A UTÍKÁ TOU CHODBOU JAKO OZVĚNA TAM A ZASE ZPÁTKY.
Život
Život je malý ostrov uvnitř člověka. Když začne příliv, je ohroženo naše srdce.
Básně zamilovaným
Vy, básně zamilovaným,
vy, skromné verše za odplouvající lodí.
Zlákáte mě a já podlehnu. Jak obloha do neprůhledna se tyčím
a oceán je kaluž pravdy z té výšky.
Neneupřímná
Z nouze odkud pocházím a z šedých uliček Paříže, z předměstí - pryč od lesku.
Procházka po Seině v noci za doprovodu bílého měsíce - tisíce smutných očí hozených po proudu do řeky, tisíce topících se očí modrých.
Jsem bída velkoměsta a chtíč páchnoucích zbohatlíků. Znám zášt' a upřímnou závist náručí ubožáků, prázdnotu -Starou dámu v černých šatech číhající v zákoutích ztracených sirotků.
Modlitba
Bože
daroval jsi mi život,
zasadil jsi mé kořeny hluboko do země,
aby měli spodní vodu a já mohl každé jaro vzkvétat.
Měsíční polibek
Ve tmě
na zčernalých křídlech andělů
se vznáším ve větru.
Ve tmě
Sen
Usínám a na víčkách cítím, jak tíha šeptající hudby uspává moji bdělost. Obcházím bělostné
závoje. Tančím. Moje stíny dopadají na mramorovou zem.
Šeptavým krokům
Šeptavým krokům, kterým naslouchám-zbyly mi po létě a najednou mlčí všechno a já
slyším jen cupitání dětských nožek.
Už zítra, již zítra začnou padat sněhové vločky z nebe. Jako vystřižené z chatrných ubrousků.
Naštěstí se nemusí chodit v závějích.
Všem 2
Ahoj všichni máme zase po prázdninách a všechni zase musíme do školy jé to je otrava,
ale já jsem optimista nic není tak zlé, jak to vypadá slíbila jsem, že se po prázdninách ozvu
a tak mě tady máte. Doufám, že jste alespoň trochu rádi a že jste měli všichni bezvadné
prázdniny. Moc díky všem, kteří my poslali přání hezkých prázdnin zatím se mějte vaše Majda.
Všem
Ahoj všichni
přes prázdniny nemám přístup na internet tak jsem se s vámi chtěla rozloučit jsem ráda,
že jsem našla na světě alespoň to malé minimum lidí, kteří stejně jako já rádi píší.
Často si pročítám vaše díla - básničky, úvahy . a musím říct , že někdy pouhý amatér dá
Když pláčeš
Slíbila jsi, že budeš žít navždy. Říkala jsi, že tady pro mně vždycky budeš.
Plánovala jsi si celý život. Chtěla jsi toho tolik zažít, chtěla jsi se pořád smát,
chtěla jsi žít.