Mezi planetami
Pozoruji, jak si hraješ
mezi kontinenty
vzpomínám si
že se bojíš
Tyhle noci, už šly spát
Tyhle noci, ty už znám
pozoruji
siluety
doufaje že
Tragéd
Váhání a strasti
Jež jsou mu vlastní
Leží vmístnosti
Kam chodí spát
Stává se z tebe básnířka
Stává se z tebe básnířka
mezi druhou a třetí hodinou ranní
a já ti u toho většinou
klečím na kolenou
tak jsem si dal láhev pod jazyk a odjel na dálnici a na chvíli tě strhl sebou
Vím že jsem už moc velkej kluk na to
abych psal o lásce a tak
a to že tě miluju si nechám na někdy jindy
protože ti do toho nechci mluvit tak doufám že si to ani nepřečteš
Pro tebe, jen pro tebe. . .
Hrdina, co vyléčí všechny nemoci
neexistuje
je čas se povznést a možná
jít trochu dál
"singularita"
Jsem lampionem naší lásky
v moři
ty svíce která
hoří
A o nás v jedné osobě
Kdysi jsem psal o operách
a ještě před tím o víně
a ve chvílích osvícení
myslel jsem si tebe
Jednou
Já nevím jak funguje to
na druhé straně
prosím básníka X
aby to napsal za nás
Ticho
Ještě se mi nikdy nezdál
strach z Ticha
vystupujíc
k nebesům
Shledání
Propletl jsem barvy
tou nejzvučnější nití
na pódiu hned vedle Shakespeara
a vyšlo mi že tím jedíným dokonalým
na co myslíš?
Velká láska, velký plány
myslím jenom na líbání
dlouhý noci, dlouhý flámy
milá moje, do svítaní
V opeře
my dva v opeře. absolutně navrcholu
a já
dynamitemhořím, prskám
a ty
v doteku
něhu tvojistlakovanou
v doteku
a vůni cítím v sladkém medu
jako on se rozteču
(jsi) Anděl co neletí...
Tak už mě tak trochu přestalo bavit
Poslouchat pořád ty vnitřní hlasy
Pojmul jsem další hřích k těm padesáti pěti
Usnul jsem opilej na zastávce a stále neměl dosti
závislost
Napíšu asi jen tolik,
že jsi jako ALKOHOL
a já
ALKOHOLIK.
tenká nit
uchopil jsem. nekonečnoto slavné v kostce
a šupiny od jalovcenestrostou
pochopil jsem. intenzitutvého tepumiluji jejtajně kvetu
probudil jsem. přežvýkavcelamu.
mou lásku...
v mém každodenním vrcholném gestunatahuji svoji ruku pro nevěstumou lásku mou životní cestupovzbuzujíc jak káva při rozbřesku
Pepíček a krupice
děděček:Drak snědl prince pepu, princezno princezno. udiveně zvolal.
pepíček:kdo.
dědeček:co.
Tam nahoře
VLK TAM NAHOŘE
Vlk tam nahoře
kdesi vdálce, vyje
má drahá kostým lásky šije
Úsvit
ÚSVIT ŠERA DÁVNO ZAŠLÝCH PAPRSKŮ
Úsvit šera dávno zašlých paprsků
zcela zrádné oddané myšlenky tvých přeletů
melancholie vkrvi proudí
Bez tebe...
je mi smutno ale vímže i když tu straší v temné komořea ani tabák nenahradí když je to neviditelnýže violoncello je součást ubohé disharmonieuvnitř mého srdce pusto jetřeba že tu moře nezpíváa slunce zebe možná i zamrzáměsíc hřeje možná i spalujepísek žadoní o trochu cukru a sůl je sladkájako pomsta. z kohoutku kape suchá vodasama po sobě źízní a pak to dopadápřesně tak jako kdyžv ložnici pozoruji sestupující plíseňjak kape do úst mých nejbližších a oni se radujíbylo by mě líto ale místo tohoříkám si jaká je to škoda že jeatmosférá příliš krátká na toaby se tu něco stalovšechno je obyčejnéa tak šílenéi když jsou okna bez křídel a stropy zcela bez nebezaklíněné dveřea střecha ze skla přes které vidíš jen sám sebevím že to je všechno tak
protože jsem bez tebe.
italské, krásné a drastické
Jak Mlčíme
je sto do noci za půl Království
a mezi námi jako déšť
plují
zlaté vlasy
Trhám tvé zlaté vlasyčasykde se potuluje meluzínav blátěa černá hlínasyperozdrolené zlomky okamžikutohokterý přistihl nás při zánikuničípohled ať už uvnitřnebo…nebo uvězněnámyšv kleci sama skučízatímco hraješ si s životemjá hraji si se slovymezitím brutálně vraždíš měa já šířím pomluvyje to tak nenávist krátká jeuhnijenediv se uhnijena soušisépieuschlá a zapáchámořský živočichsmrti vzdychmrtvá jesépie
a nenávist ožije.
tři lásky...
s nadhledempíšuvěty co možná nepochopíš
neboj
poprvé a naposledyzlaté srdce a tvé rucezřídka vidím něcotak krásné a dlouhé
v jednom kuse