Písmák Jak jsem věřila na lásku
Stojím přede dveřmi, koukám na tu jeho úžasnou fotku, není teda zas tak úžasná, ale je na ní on. Vtom se tam objeví nějaká ženská: „On tam není. Zvonila jste. “ Aniž bych stačila cokoliv říct, otevřela dveře a strčila mě dovnitř, dala mu do ruky obálku a byla pryč.
26. 01. 2009
0
2
351
Próza na pokračování
Jak jsem věřila na lásku II.
Jak já jsem nešťastná, no na mě jde opět pláč. Sedím vaule, poslouchám toho uspavače hadů, co mi namlouvá, že zákon xy a jeho paragraf xy hovoří o tom, že ….
. Na mou poslední otázku mi pan profesor sdeseti tituly neodpověděl, vešel tam totiž nějaký jeho kolega.
26. 01. 2009
0
1
375
Próza na pokračování