Písmák Listonoš
Listonoš
Zbývala mu ještě jedna poslední cesta. Šlapal na kole do hrbolatého kopce, na čele se mu usadily kapičky potu. Už dlouho tady nebyl…Byla to ta poslední chaloupka na kopci, až na konci vesnice, ale jezdil sem rád. Musel už sesednout zkola, protože už se mu šlapalo jen ztěžka.
Ptáče
Ptáče
Byla to ulice jako každá jiná. I dům vní byl tak všední, jako ty ostatní všude okolo. Dvůr byl na první pohled pustý. Ale přece, vjednom rohu dvora, až u zídky, seděla na bobku malá, blonďatá holčička sbílou mašlí ve vlasech.
Přesně v pět nula nula
Přesně vpět nula nula
Přesně v5. 00
Zíváš a obouváš si pantofle
Přesně v5. 00
A zatím v jednom okamžiku
A zatím vjednom okamžiku
Lékař si bere bílý plášť
Sestra roušku mu uvazuje
Spěchá chodbou
Bílá cesta
Bílá cesta
Šli vedle sebe, muž a žena. On se díval před sebe na cestičku, která byla vysypána bílými kamínky. Snažil se nemyslet na to, co ho trýznilo. Ona šle vedle něho se sevřenými rty, zavěšená do jeho paže.
Vlak
Vlak
Monotónní zvuk kolejí ho ukolébával ke spánku. Chvílemi se podíval ven zokna na ubíhající cestu. Za sklem se rychle míhaly domky, telegrafní dráty, houf lidí na nástupištích…
Vlak sebou trhl. Trochu se probral zdřímoty, promnul si oči.
Setkání
Setkání
Vbytě bylo náhle pusto. Unaveně zapnula žehličku. Vyžehlila pár věcí a potichu je odnesla do skříně. Cestou šlápla na gumového medvídka a ten vydal táhlý, hlasitý zvuk.
Noční velkoměsto
Noční velkoměsto
Po dlažebních kostkách ulice
přejíždí přepychový vůz
hodí se sem velice
Slzy lásky
Slzy lásky
vosk ukapává ze svíček
slzy derou se zpod víček
slzy poznání a úžasu
Zapomenutý čas
Zapomenutý čas
Když tak někdy do tmy večerní se dívám
mívám pocit
že jsi stejně nikdy a nikam neodešel