Mlýn a kříž
Mlýn a kříž (2011)
Lech Majewski
Film Lecha Majewkého The Mill and the Cross rozvíjí to, čeho nemůže být principiálně obraz schopen a samotným svým vznikem sugeruje myšlenku, že nebyl natočen pouze pro příběh Bruegohelova obrazu, kterým se inspiruje a znějž vychází, ale rovněž pro elementární reprezentaci rozdílů mezibrazovým a filmovým uměním. Ačkoli je už ve své základní premise transsemiotický, rozhodně nenutí pojetí výtvarného obrazu jako čehosi nehybného či narativně nejednoznačného - což dokazuje postavou malíře, který je prezentován jako člověk shlubokou vizí, jenž dokáže svůj obraz nejen namalovat, ale také prožít. Rozvíjení příběhových motivů, které malíř namaluje do obrazu, nicméně jejich další vývoj nanejvýš naznačí, film přijímá jako hlavní tematický rámec. Současně je vněm však upotřeben aspekt samotného tvůrčího procesu (tedy přítomnost malíře), který vpodstatě půlí rovinu příběhu (či tady spíše výkladu „dějových skutečností“ zreálného obrazu) na obrazové výjevy viditelné přímo na Brueghelově obrazu a na vize ukryté za těmito výjevy, které dost možná podnítily malíře ktvorbě.
Mechanický pomeranč
Mechanický pomeranč (1971)
Stanley Kubrick
Mechanický pomeranč zůstane už nejspíše navždy zapsán v paměti diváka jako ten provokativní, nekompromisní a přímočarý snímek Stanleyho Kubricka zpočátku sedmdesátých let, který nešetřil násilím, ani hudbou Luwiga van Beethovena a rychle se dostal do popředí nejkontroverznějších filmů všech dob, my se na něj však pokusíme nahlédnout poněkud širší optikou.
Jak je známo, film by nejspíše nikdy nevzniknul nebýt mladého Malcoma McDowella, který nakonec ztvárnil pamětihodnou postavu Alexe a je nutno hned úvodem podotknout, že ji ztvárnil bezmála dokonale. Již zprvního záběru na nás zapůsobí jeho osobité charisma, které zúplní naši představu o Alexově tváři po dočtení literární předlohy Anthonyho Burgesse - tváři kruté a nelítostné, ale také bezbranné a hledající. Jak si však máme jeho postavu vyložit.