Písmák Nesuďte přísně mladou generaci
Občas přemýšlím nad tím, jak to s námi vlastně je. Jestli jsme opravdu tak hrozný dorost jak se o nás traduje. Jsme přece jen mladí a mládí znamená, učit se, učit se zařadit do společnosti, zjistit kde jsou naše hranice, co nám projde a co ne, je to tak špatně. Sice se pár věcí změnilo, ale mládí jako mládí, jenže na lumpárny člověk snadno zapomíná, obzvlášť na ty svoje vlastní, kde to jsme.
vyznání
Tahle skutečnost je mi chlebem i vodou.
Vodou po níž námořník, žádný kominík, inženýr, ani doktor, ale námořník,
jakých svět potřebuje, v mořích, oceánech, i všech vodách širých. Jsi moje voda, voda sladká, kterou piji v mátovém čaji, i voda slaná v které na počátku věků vznikl život. Jsi zem a molo u kterého kotvím, jsi oheň který mnou plane, kdo ví jak dlouho, ale nedávno jsi sama foukla svým kouzelným dechem plným síly lásky a života mezi polínka.