Písmák Sci fi odpoledne nuzáka za korunu
Je poledne, sedí sám ve svém pokoji, na zadku se mu nudou začly dělat oleženiny. Nevnímal čas, ani to co se kolem něj děje. Mezitím co tam seděl se změnila tvář světa, nevěděl že udělali atentát na prezidenta, nevěděl že vydláždili cestu před jeho domem, že amerika zaútočila na blízký východ. Časem zapoměl mluvit, dělat přirozené věci, jako jít se napít, nebo vykonat potřebu.
Pernik
don de esta el capateriapsaval sem jako pes fikcepes drog a psem psu
postatomove děti kráteru, ozářené nocí protákané bílou nití sešité v obraze měsícepropíchle duše mramoru z ružovych kalhot zmarutazající se na své líce propadlé, ospravedlňování dorůstání a couváníbílý krystaloide blond'atých vlasů, čteš mrtvou duši svých předků nebo sama sebe. to ticho tripu ubije časem i tebe dřív než si uvědomíš proč tu vlastně je. žluté vlasy bledá pleť nudy a samoty, samoty a prázdnoty duše. smíchem přes šedivou káď snů smutkem přeskoč ten pocitmrazivý dech a pachuť zhnilého já ti stále připomíná to že jsme oba stejní a přesto odlišeni v barváchtak že tma je světlem nebes a průsvitou hvězdjako den snem nocí - těch dlouhých avšak teď modro bílou někdy šedou vidinouživotu nás probuzených pod městem zastřešených cestjež lemují naše přání a touhy které si sebou neseme,nebyly nikdy námi řečeny přesto si je nosímejako vlasy nohy i ty lícecouváš nebo dorůstáš.
hh rym a boty
krasny a nezny tihne po hlubsim zamereni. imanuel kant. nepriznal ze kdy byl-
chlastam, fetuju, slavim. 14 dni v pretahu 4 zdi v pruvanu, flustrujicim štěbetavem hltanu, seru basen co se smaze a je to v uslem splachnuti to co citim, alespon se to podobá.
Nic
kdyz uz nemate nic co by vas drzelo, padate dolu, kdyz vas do toho stipne hmyz berte to jako znameni.
Srdcová dáma
kretene imbecile, čuráku.
řve, ani nevím proč
pul druhé ráno, postava s dlouhými vlasy
nahá, krásná, nasraná
Pěst ženy
rozevláté šaty povalene uprostřed ulice
plné děr a hmyzu,
jako lidská povaha, leží v hnusu
pach rozkládajícího masa
System...kurva
pro vás
milujme se, žíjme a při tom všem neumytém nádobí spějme k jasnemu konci.
radost z toho co neví
jen
Komplexy dětství plavou, po nohou
jako děti si chčijeme do plenek, abychom později dozráli k něčemu lepšímu. Kdo učil chcát vás.
stejní lidé jako mne, tebe, prodavačku nebo politika na kterého čumíte v tévé
závidíte jeho blahobyt luxus nebo tu bezmyšlenkovost přilnout k lepšímu
to o čem sníte
zvrácené touhy blaženosti
hnusy i hnisy našich zvrácených
Skončit a býti ve stavu čehosi
Beztíže či blaženosti
Dělat zázraky nad ukousnutým nehtem pohřební služby
Peklo
neviděl jsem tě roky, peklo tvé i mé
tady jsou naše kroky, jdu bez tebe
zemřel jsem dávno, pomalu
v obrazu vidím tvou tvář
grapfruit
dvě hodiny ráno,
přibit se svým životem
noční poluce před setměním.
zmatené. nelogické. řiďte se svými pány.
zvracení panny marie
mít po ruce kus papírů, poznamenávat si vědomosti, plody mysli, jsou stejná píčovina jako válka
bohatým dávat chudým brát
žít a přežít
zlomit nebo nalomit.
zvracení duše zmateného koně
jdeme ve tvých šlépějích
do tmy
hluku
vody
Po nocích, občas v koncích
lži a nedopité pivo, poslední cigareta
obal je dávno pryč a nezůstala zde
ani forma
obsah