Pozdní noc (mladého sebevraha)
Pozdní noc(mladého sebevraha)
Včera pozdě nad ránem,jsem se potkal se slečnou odvahou.
Byla celá v černéma kolem podivná chuť střelného prachu.
Mé myšlenky jak přelétaví ptácikroužily nad Prahou.
Křídla
KřídlaAž ti vítr rozhodí culíky,na patě se roztočíš, že písek bude vátza cesty dlouhý a veliký,na jejich konci, tam budu čekat a stát. Až ti zas uteče míč,kutálet se bude jak slova co říct jsem měl. Neplakej, to nejsem pryč,Jen polykám věty, co jsem dávno zapomněl. Ještě mi zahraj na nejtenčí strunku,než ji rozezníš.
Štíří pohlazení
Štíří pohlazení
Ve světle svíčky, nahá,jak z obrazů dávných mistrů vypadáš.
Když váháš, smíš - nemáš,když po sté do snů upadáš.
A zdi stují, jak ranní pohled tvůj,jak štíří pohlazení.
Ztraceni
Ztraceni
Jsme rozházené a poztrácené kopretiny,rozšlapané ve stopách z obřích bot. Jsme poskládaní s cizí a přece tak blízké viny,smutné křížky zpod smutných not.
Jsme ve svatém obrázku poslední šmouha,notné opilá a prolhaná touha. Jsme ztraceni,ztraceni v blížencích.
Nezhasínej
NezhasínejTvý stopy na koberci a loňský sníh,obrysy cizích nocí, já jedna z nich. Ve sprostým pokoji nahá holka, bez boje. Beru co dává, život i smrt, beru oboje. Nezhasínej, ještě je tma.
Blues pro tvá bílá kolena
Blues pro tvá bílá kolena
Usnula's v půlce pokoje, jenom tvá bílá kolena. Pomalu zbrojím se do boje, má pýcha válečníka,zdá se být poněkud v pase, zlomená.
Zbytečně hledám sílu, vítězíš posté, bílé prapory. Jak zbabělec čekám v týlu, jestli se nevzdášsvým osudům navzdory.
Suzan
Suzan
Tvé jméno Suzan, vítr a déšť. Tvé jméno Suzan, dvě tváře, v nichž se najít chceš. Tvé jméno Suzan, pravda i lež. Tvé jméno Suzan, nehledej, ve mně nenajdeš.
Kolotočářský synku
Kolotočářský synku
Za křivým úsměvem seš schovanej jen ty,zkažený zuby, v nich zrníčka máku od loupáků. Do srdce hřebíky rezavý, dík za prebentya švihej pryč, ty jeden darebáku.
Kde můžou zvonit zvony a viset bílé košile,proteče spousta vody pod smíchovskou lodžií. Nech houkat lodě, dupej, plivej dál nezdvořile,za maringotkou pozdrav, koblihy kobylí.
Král a šašek
Král a šašek
Kam pospícháš šašku můj. Úsměv na rty máš mi dáti.
Králi můj vždyť dobře víš, že tvůj úsměv nelze vrátit.
Někomu své panství dal jsi a k tomu věnem dceru svou.
Samoty blues
Samoty blues
Vlehce erotické náladě,raději dát si studenou sprchu. Pak potají ve vaněvzývat naději, tu mrchu.
Láska se dnes nekoná,napsáno na dveřích tvého bytu. Upřímnost takřka mechová,mráz způsobil ti vsrdci kalamitu.
Anděl
Anděl
Potkal jsem anděla, kouřil Sparty a bál se prozrazení. Za malé pivko vykládal cinklé karty,třeba vy pane Eliotte, něco o zrození.
Měl krátké hnědé vlasya věděl všechno o Bohu. Kde ten teď prý pije asi.
Prší do plechových střech
Prší do plechových střech
Prší do plechových střech,počítám vteřinu za vteřinou. Prší, tvůj zrychlený dech,nechci, ne nechci žádnou jinou.
Prší do plechových střech,přemýšlím jak dostat prsty pod tvůj plášť. Prší, máš ledových dech,když říkáš: Chlapček neplač, to je iba dážď.
Remorkéry
Remorkéry
Raněné remorkéry oddechují na ramenou černého Smíchova,láhev rumu, kousek tepla, ulice Zborovskáa ty labuť, co ještě neutekla.
A všude kolem chlapi skotvou na zápěstí a hluboký hlas co známa píseň, ta píseň, ta píseň. Maruško miluju tě.
Ty žiletka, má holka, chladná, věrná a nelítostná, na první verš, dalšíráno, první ne a kdo ví jaké ano.
Poloviny
Poloviny
Krok za krokem, další, v rytmu prvních nalezneš i ty druhé. Jen tiše našlapovat, každý na svůj díl vlastní viny.
Tanec v ohnivých obručích končívá ohnivým kruhem. Jen si nic neslibovat.
Bílé ticho
Bílé tichoNa druhé straně ticho, nedospáno. Bílo a zmuchlané polštáře. Bílé ticho, s tichým ne a ještě tišším ano. Jako klid před bouří, nebo po válce,jako zvlhlé karty starých kartářek.
Odysseus v šedivých pruzích
Odysseus v šedivých pruzích
Někdo mi vyškrábal oči v nejasné touze pomoci,já teď chodím, hledám rukama okolo sebe, tebe, nás. A moji hluší a němí otroci, ne nesmí. Nespěchej, ještě nepřišel tvůj čas.
V šedivých pruzích po hlavě do vody skáčou ti, jež chtěli vědět víc.
Španělská noc
Španělská noc
Roztančená, divoká, španělské slunce v tobě pluje. Ve mě úzko a v rytmu tvých nohou celý svět zpomaluje. Ve mě je horko a z tvých očí, půlnoční ohně hřejía v tisíci jiskrách nad svou hlavou jako bych cítil podivné chvění.
Je to jen noc utopená v lahvi od tequily,provoněná kouřem kubánských cigaret.
Nevinnost
Nevinnost(příběh dvou pokojů)Pokoj č. IKousek od mé postele,stojí nahá. Její svaté světlo láme s v kužel.
Má žena, má věrnost v přtele,moje drahá.
Odcházení II
Odcházení II
. viděl jsem, jak se svléká noční Praha. Měla tváře strhané jako stoletá děvka, ale ruce čisté a klidné, připravené k pohlazení.
Ve své velikosti jen mlčela a kráčela vzad, jako matka když se loučí se synem, válečníkem.
Cherchez la femme
Cherchez la femme
Jsi jako píseň, kterou jsem nikdy nedopsal. Jsi jako cesty po kterých bloudím a zřejmě bloudit budu dál. Jsi jako lahve na mém stole, z nedopitých vín,chuť v ústech nepoznaná, hořkosladká, co já vím.
Jsi spoutaná, ztracená v posledních slovech mých.
Pane Alexandře
Pane Alexandře
Než odložím kufr na náměstí, pane Alexandře,je tu trochu těsno pro dva lidi a vy byste mi tu nechyběl. Nemusíte hned zostra slova řezat do zápěstí,ten kdo vás nenávidí, vás stejně neslyšel.
Napijte se s námi, pane Alexandřenějak se tou vaší slavnou ruskou zimou stejně propijem. Ten kdo mě s vámi nikdy neseznámil,bude mým soudruhem a to v dobrém i zlém.
Vůní nepůvabnou
Vůní nepůvabnou
Větve se kříží, dunivé tóny na každou druhou. Mé cesty,v myšlenkách a vjiné chvíli.
Slova rychle plynou,pramínky světel tvou chůzí propletenou. Prosím, utíkej.
Nedokončená
Nedokončená
Snad slyšel jsem výsměch všech kanálů světa,snda slyšel jsem poslední slova ze svých úst. Snad prošla mi hrdlem má poslední věta,máš v rukou nůž, tak mě probodnout zkus.
Na rohu Deváté zvrací svou víru zpitý kněz,tys s čistým svědomím s francouzskou děvkou pod deku vlez. Bez vážných citů a bez vyznání,jen s chutí v rozkoš, s chutí k milování.
Holubi
Holubi
Než přiletí holubi z věčného města,hladoví, špinaví, bez kouska citu. Na trávu, kde dřív bývala cesta,se posadíš, zašeptáš: Jsi tu.
Rukou jim nadrobíš chlebové kůrky,vítr jim z peří vyhnal vzdušný prach. Stařenám z plášťů zbyly jen barevné šňůrkya ptáci se točí a nemají strach.
Příteli
Příteli
A oheň všechno spálí,neptá se koho a proč. My dva jako malí,stojíme na konci společných cest,neboj se a skoč.
Příteli z páté cenové,naše sklenky dávno vymyl čas. Zas se na sebe budeme tvářit jak dva idiotovéa ta druhá v rohu, brzo bude jedním z nás.
Valčík s bílou holí
Valčík s bílou holí
Ve starým baráku na cikánským dvoře,smyju špínu z dlaní vodou studenou, až prsty bolí. Přes všechny ty čáry hluboké a slané jak milosrdné moře,přes všechny ty čáry jsme čitelní, až sto řekse vpije do tvých očí, příjdu s bílou holí.
Zatím mi lásko prosím říkej všechna ta slova,nevím kam vedou Tvé kroky, nechám se vést. Přes všechno Tvé mlčení, zítřejší znova a znova,přes všechno Tvé mlčení, až zima nás schovádo tepla čtyř stěn na konci tvých gest.
Probuď mě
Probuď mě
Zvětralé duše nedopitých piv jako obraz polonahé noci,co po střechách tančí. Věř, vezmu si jen tolik, kolik mi dáš. Mé prsty nechť jsou svědkem Tvých nedočkavých lží.
Přijdu Tě přesvědčit svým dechem, zrychleným a nedospělým.
Třicet tisíc ran
Třicet tisíc ran
Schovej mne pod havraními křídly. Zem zešedla s tíhou nebe. Jen třicet tisíc tupých ran, třicet tisíc tupých ran. Schovej mne pod křídly černých vran.
Mrzák s jednou nohou
Mrzák s jednou nohou
Podívejte, kulhá jak mrzák s jednou nohou. Řvali a smáli se tak, že dusili se.
Starý flašinetář točil klikou a slova pluly dál a dál po proudu řek. Jsem děvka, jsem děvka.
Hvězdy prostořeké
Hvězdy prostořeké
Popadaly z nebe hvězdy prostořeké. Bojím se, co o mém bytí poví. Třeba umlčím je vínem, třeba umlčím je brekem. Co vlastně mohou vědět a co povědět, kdo ví.
Pivnice Pod Petřínem
Pivnice Pod Petřínem
V Pivnici Pod Petřínem kašlu na jemnou romantiku,klidně si odplivnu na zem a řeknu kdo jsem. Pátým esem vstoupím do hry starejm karbaníkům,za vaše drobný tu pánové dnes platím všem.
V Pivnici Pod Petřínem nechávám i svoje děti,žonglujou s tácky a hrdostí výčepních dam. Pohádky o třech králích a nanebevzetí,na ty tu s ostatníma zapomínám.
Krátká ranní melodie
Krátká ranní melodie
Ráno se vzbudí každý na jiný straně postele,Břevnovský klášter rozeznějí zvony. V zrcadlech odráží se obraz svaté nedělea stud včerejší noci sedl na záclony.
Postele rozdělené na dvě pole padlých,dvě bílé kůže, pár litrů vychladlé krve. Tvé ruce na mých, prsty pomalu zvadlya nám se nechce do obyčejů hned napoprvé.
Letní
Letní
Zase jsi mi zůstala na vlhkých rtech. S chutí zubní pasty, co ve větru studí. Tak jak si zima bere den mě se krátí decha číst ve hvězdách to samé už docela nudí.
Svět se nerad milenců vzdává,k ránu, když bránou dál nechtěji jít.
Podzimně slaná
Podzimně slaná
. a večery budeme hledat v zrcadlech. Ráno zase. Do kafe jako jed,hrstku soli.
Ukolébavka
Ukolébavka
Koho jsi dneska synáčku potkal. Jen hejno divokých hus. Oblohou letěly, kejháním sváděly,jen si to představit zkus.
Koho jsi dneska synáčku viděl.
Rolety
Rolety
„Ještě se bojíš ticha. “ Zeptal se. Spadlé ramínko noční košilky odkrylo bělost té chvíle a měsíc, ten proutník, oknem proklouznul do ticha pokoje. Stáhl roletu.
Blues dvou černých siluet
Blues dvou černých siluetDvě černé siluety nahých lidských těl,naproti v baru Tragédie,své nedokončené symfonie,dohrává zpitý archanděl Gabriel. Unavené tělo padá, nástroj vydal zmatený hluboký tón,svěšená křídla překrývají dlaně,kdo přijde plivne si na něj,a ti dva od naproti se hádají, zda li je či není to on. A ty tančíš jakoby první den byl teplého máje,tančíš a asi nevnímáš zlý kapky deště a blues,který nám černej vítr hraje. Trapná marnotratnost děje,ztracená v teple dopadajících slin,cizímu sčítání vin,potají do tmy, kdosi se směje.
Odcházení
Odcházení
V černé košili a šedém saku,
Pane čekal jsem Vás až za soumraku.
Za skleněnou výlohou, vím, mé oči vyděšené za to nemohou.
Zloděj tulipánů
Zloděj tulipánů
Někde pod mojí hlavou, hořely tulipány.
Ty rudé, které máš tak ráda, které mám tak rád.
Tu noc spali jsem spolu, vedle sebe a přece sami,