Písmák Život končí
Vhoroucích prasklinách zimy
pod listy prastarých slov
končí život někoho,
kdo nikdy neuměl žít.
Drak
Vánoční stromek
ozdobený koncem léta,
pod ním leží krabice
a vní dřímá drak.
Poloautomatické psaní
Dvě myši
jedna zrozená všedi
druhá vzeleni
obě mají srdce
Hudba sfér
Naučil ses pár akordů
a vdechl život stařičké raněné kytaře
pomalu se probouzí
jako nejasné vzpomínky na útesu rána
Poslední sen
Už zase pláče noc
stromy se nad ní sklání
zlý vichr vane zhor
a zrozdrásaných strání
Šílené slunce
Den se zmítá vplamenech
a žhavé slunce šílené
se po obloze kutálí,
zatímco deště otálí,
Krásnění
Krvácející vteřiny
stékají zručiček hodin
na betonovou zem
Na betonovou zem
Tajemný pokoj
Postavil si
tajemný pokoj
ve stovkách stupňů šedi
měsíc tam hraje blues
Kavárna Šero
Káva voní jako závrať
nad ní se kroutí chapadla dýmu
za oknem měsíc brčkem usrkává
zpoháru noci
Půlnoční žáry
Tma.
Neprodyšná tma.
Neprodyšná tma, co jako žhavý tér stéká zbezedné oblohy.
Noční obloha: dort z nekonečna pro všechny, kteří se dožili milionu let.
Sedm drobných obrazů
Zastíněn sluncem splýváš
se vzdouváním vln
a vhlavě ti plápolají
všechny vzpomínky
Sny o létání
Snad ještě pořád létat smíš
či alespoň snít o létání
na jednom místě stále dlíš
deja vu co hrůzu nahání
Stíny
Vobchodním domě Nicota sis koupil nový stín
ten starý tě prý již dávno omrzel
teď bloudí městy přístavy mrtvou krajinou
a vsakuje se do časů co nikdy nepřijdou
Úvahy šedivého rána
Tisíce tváří plují po širokých řekách ulic, odnikud do nikam. Cíle se změnily vzačátky a začátky vcíle. Neony hrají barevné písně, které se vlévají do znavených uší chodců, jimž pod nohama vržou poslední zbytky sněhu. Ten sníh již za pár minut pozře déšť, splynou vjedno a jako nerozlučný pár odtečou po lesklých chodnících do neznámých dálav.
Spící město
Je tvá tma tak odlišná od té mé
kolik odstínů jen může mít čerň.
Nevím, co se skrývá za portálem tvých očí,
které vídávám vneonových snech.
Zpověď
Dokud kráčíme bok po boku, nikdy se neztratíme.
Měsíc se zachvěl jako okvětní lístky vesmírné květiny
ve slunečním vánku.
Dokud jsme spolu, patří nám všechno na světě.
Mezi světy
Jsme vyslanci mikrovlnné generace
plujeme na vlnách satelitních snů
posloucháme ozvěny nevyřčených přání
místo duší jen chladný spustitelný kód
Tma
Potemnělý pokoj
sametový stůl
na něm spí vteřiny věčnosti
Hlavolam zrybích šupin