Písmák Třiadvacátého
Astrálně estetické zjevení v racionálně myšleném spontánním projevu tvůrce.
Mystifikace aplikovaná formou muzickou s nádechem astronomie z kosmu.
Katastroficky působící energie zahalující prostorné krajiny, zakomponované dimenze, různorodé atmosféry přilehlých světů.
Jednotné představenstva mnohočetných zástupců stvořitelů našeho umění kultury obohacené silami, optimistickými osobnostmi lidí, koncentrát několikrát násobným abstraktním psychedelickým zvukem, vněmy vnímané skrze srdce ruce hrát.
Devils - Ďáblové (Soldiers of Jah Army)
The Deviľs
Pomoz mi, abych viděl tvou cestu a tvé světlo.
Pomoz noci ke dni, pomůžu já.
Páč když jsm na kolenou,
Vlastní past
Ztracený v pouhé jednoduchosti bytí.
Prosté věci, lidi a zákony. Dnešní svět plný, existovat je znamenat, poznamenaná existence znamením, on znamená, registrace existování, záznam registrace .
Nikdy mě nedostanou.
Věřím lásko!
Přes všechnu bolest co kdy požírala mi nitro,
toužím po sladké chuti lásky.
Srdcem prostřelený šíp amorův,
vzplane v těle plném temnoty a rozpustí srdce zmrzlé.
Půlnoční vlk vlastní cestou.
Temný oblak převalujíc se hvězdným nebem .
ustupuje před bodavými paprsky stříbřité záře luny,
rovněž i před mým chtíčem po jediném světle projíždějícím skrze temnotu .
temnou čerň závoje paní noci přehozeném po půlnoční krajině.
S tichem
prolejvám vodu skrze čajové lístky zelené konvice
lok po loku si vychutnávám sílu čajovou
stejně tak jako čas od času to ticho které sedí vedle mě
semtam mu skočí do řeči čaj tekoucí z konve do šálku
Trápení v lidské schránce
Jak chorej.
Jak chorej "normálně".
Poddávám se bolesti,
mentálně.
Nechme to plynout
Odemyky zamyky,
vždy na dva zámyky.
Hledáme si záminky,
pro ty své návyky.
Zamyšlení při šálku
Na zeleném mechu
obšťasňující ho mrholení mračen,
obdivuje mravenec
kouzlo teplého šálku
Vesmír k zemi
U lesa, v dáli.
Daleko nejbližší stavení.
Přechod louky v les,
sedíš na kameni,
Můj šťastný den
Čeká na svůj den
a ten čeká za rohem
se strachem
jak s ním opět naloží
Dnešní člověk
V kapkách rosy
třpit slunečních paprsků
mravenec zkoumajíc
mech nacucaný jako houba
Cit
zastavim se před vchodem
na hvězdy podívám se s upřeným pohledem
otevřené myšlenky nad světem
vítr zašumí v korunách stromů
Snílci
oběma se zdá stejný sen
náhle sen stává se dnem
prosněným životem
Omezené tělo
místnost metr krát metr
nikde nic jenom ty a hlas druhé osoby
" uleť "
Na cestách
pohled z okna
pohled z hlavy skrz oči
otevřené dveře