Písmák Stačí se vzdát
Stačí se vzdát
Představ svých
Uvolnit se a uvěřit
Nelpět a nekázat
Nitro to ví
V nádechu víru,
v křiku temné díry,
ve světle naděje,
nic zlého se mi neděje.
A srdce řeklo...
Nemusím si barvit vlasy a nehty, aby sis mě všiml.
Nemusím se urážet, abych získala tvou pozornost.
Nemusím s tebou chodit do kina, abych měla pocit krásného společně prožitého večera.
Nemusím ležet vedle tebe, abych slyšela tlukot tvého srdce.
Nitro v dlani
Mám dlaň plnou peříček
čekajcích nanádech.
fuuuuuuuu
třepotající se, poletující vzduchem, myšlenkami a mnou.
Nedostižné myšlenky
Jste a cítíte jak to ve vás všechno proudí. Srdce bije, dech se zrychluje a vlastní tep byste šlyšeli v hlavě, nebýt těch prudkých myšlenek, které všechno přehluší. Obklopuje vás nezkrotitelná chuť to všechno vyslovit a udělat si v tom konečně pořádek, chytnout myšlenku jednu po druhé a promluvit si s ní, udělat jasno a takhle to celé urovnat. Jenže myšlenky neberou ohled, pocity na vás koukají z výšky kam nedosáhnete a klávesnice, mobil i papír, to vše je krátké a nepomůže vám k osvobození se z toho rachotu vypsání se.
Odpověď času na Odpověď
Někdy stačí pohled,
jindy úsměv či pohlazení,
někdy je celý vesmír málo,
a půlmetrová škvíra v pokojíkusilné omámení
Odpověď
Kdybych byla tulipán, utrhl by mě
a dal do vázy, aby se na mě mohl dívat
ale ty bys mě chodil zalívat,
abych nezanikla.
(ne)pochopitelno
Omotaná třpytem všednosti,
sleduji svět.
Zahalená stínem vyjímečnosti,
sleduje mě svět.
Jak to bylo s Karkulkou doopravdy
Žila byla jednou jedna malá holčička a jmenovala se Karkulka. Její jméno bylo bohužel tak neobvyklé, že se jí děti smály a ona proto trávila svůj volný čas s babičkou, která si se k ní asi jako jediná chovala hezky. Ani maminka pro ni neměla tolik pochopení, protože ji nechávala chodit samotnou přes les za babičkou i přes to, že věděla jak se Karkulka bojí.
Jednoho dne Karkulka opět vyrazila k babičce.
Vajíčko
Nedávno jsem v televizi slyšela: ,,Každý hledá člověka se kterým by sdílel svůj zubní kartáček, neboť to je symbol opravdové blízkosti" . O pár dní ráno přijdu do koupelny a koukám že mám mokrý kartáček, čerstvě po použití:). Pěkné, že. A podle mě každý člověk hledá svého člověka, se kterým by mohl být vajíčko.
Koupelna
Učeše vám vlasy,
upraví váš vzhled,
vyjdete z ní plní krásy,
to se vidí na pohled.
Beze strachu
Zbav se nedůvěry, přece nedáš na pověry.
Neboj se chyb, jsou to výzvy.
Neboj se samoty, nachází tě.
Neboj se neúspěchu, pomáhá ti.
Tajemství noci
Dotek
Po zádech pohlazení
Polibek
Blízkost, která jinde není.
,,jak se máš"
,,Jak se máš. "- častější otázku snad neznám. Plytší taky ne. Zákeřnější rovněž.
Šeptání duše
Pojďme ještě dál, ať okolí se roztříští.
Zůstaňme v objetí, ať se naše srdce dotýkají,
ať společně duní v rytmu nás dvou.
Propojme naše těla, ať i ta ví, jak krásné je společně splynout.
Spontánně
Do školy s aktovkou,
do deště s deštníkem,
na pódium s taktovkou,
na stavbu se zedníkem.
Školní
Spočítej, přelož, narýsuj, napiš,
ale vše dokonale.
Všechno se to nauč, za uši zapiš,
a hlavně se tvař světaznale.
Z města
Obklopeni vrstvou smogu,
ohlušení rachotem,
jak narkomani na svou drogu,
těšíme se z města ven.
Když se řekne výchova
Horké odpoledne, tramvajová zastávka přeplněná lidmi a mezi nimi ona a ono- máma a dítě. Z jejího výrazu je jasné, že tato žena rozhodně nesouhlasí s označením mateřská ,,dovolená" a že -ač si to třeba ještě nahlas nepřiznala- by se nejraději už viděla v práci. Podrážděně prská jednoslovné odpovědi na klučíkovy otázky, což pochopielně synovi nestačí. Když se odváží poprosit o zmrzlinu, zmrazí ho pohledem se slovy: ,,Měl jsi sníst celý oběd" čímž pochpitelně vyvolá zklamané protažení tvářičky.
Poutník
Když tam tak ležím,
s hlavou ve tvém klíne,
vnímám každý pohyb poutníka,
jež toulá se mi ve vlasech.
Do dáli
Každým krokem , každou nocí,
sama sebe se ptám
kdy obejmout tě budu moci,
kdy polibek ti dám.